Václav ze Smiřic. 1586 - 1598

Léta jinošská, ztrávil na učení v Itálii a v službě arcivévody Karla Štýrského, vrátiv se pak, v manželslví vstoupil r. 1587. s Dorotou, dcerou Otakara Holického ze Šternberka a na Leštně, s kterou zplodil syna Albrechta Václava a dceru Kateřinu, napotom provdanou za p. Rudolfa ze Stubenberka na Novém Městě Hradišti nad Metují.

Tento pán listem daným na Náchodě 25. srpna 1586 daroval „z lásky nakloněný“ Hanušovi Buchloveckému z Křížkovic, úředníku, svému Náchodskému, ke dvoru jeho ve Starém Městě „louku, jenž slove Malou Hatcovu vsecknu tak, jakž se k zámku od starodávna užívala a držela.“ —

Však na krátce byl život jeho; neboť sotva 30 let stár, umřel ve Škvorci dne 10. srpna 1593, a ve hrobce Náchodské podle rodičův svých pohřben jest. — Vdova pozůstalá, Dorota ze Šternberka — kteráž přežila syna svého Albrechta Václava, zemřevšího r. 1614 — opět se provdala a za Krištofa, hrabě z Fürstenberka, jemuž porodila jedinou dceru Annu Albertinu, na kterouž zdědila panství otcovské Leštno, a kteráž se provdala za pána z Řičan. —

V roku zemřití páně Václavova. 1593. za příčinou války Turecké musel každý ze stavu urozeného z dvanácti osedlých jednoho ozbrojence, taktéž města svobodná z desíti osedlých též jednoho postaviti; nad žoldnéři panství Náchodského ustanoven za hejtmana Jan Holý Kostelecký, nedávno v Náchodě (čís. d. 73) usedlý. Vojsko z celých Čech obnášelo 2000 jízdných a 22.000 pěších, kteréž, shromáždivši se u Znojma, vedením pana Petra Voka z Rosenberka do Uher vešlo, a tam podle ostatního vojska císařského Turkům statečně odpíralo.