Josef Parille kníže Piccolomini. 1765 - 1783

Po smrti knížete Jana Pompeja vdova jeho Marketa Kateřina ustanovena za poručnici, až kníže Josef plnoletým prohlášen dne 5. srpna 1771; pročež za těchto šest let odváděno ročně 40.000 zl. i více do pokladnice sirotčí a na splácení dluhů. Oddán byl s Marií Christinou, kněžnou Caraccioli, vedl život mrzký, jak to i podobizna jeho na zámku ukazuje, a zemřel bezdětek v Neapoli dne 6. července 1783, poslední to Piccolomini. — Vdova jeho po delší čas obývala Ratibořice; vidouc pak, že panství nepřipadne jí, do Neapole odstěhovala se, kdež asi r. 1825. u vysokém stáří skonala. —

V pokračování příběhův připomínáme zde, že arcivévoda Josef, prvorozený syn Marie Teresie, 27. března 1764 od kurfirštů zvolen byl za krále Římského, a po smrti otce svého, císaře Františka I., dne 18. srpna 1765, přijat od matky své za spoluvladaře zemí Rakouských od 23. září t. r. —

Za času knížete Josefa Piccolomini troji udalost se přihodila, kterou starcové naši v dobré paměti mívali, a o ní rádi a výmluvně vypravovávali, totiž: drahota dvanáctizlatová, pozdvižení selské a vpád Pruský.118

Drahota dvanáctizlatová r. 1771. a 1772. — Na podzim r. 1769. po zasetí příhodném ceny obilní v Čechách takto se páčily: korec pšenice za 2 zl., žita za 1 zl. 30 kr. ječmena za 1 zl. a ovsa za 40 kr. Však na jaře 1770. jmenovitě na den sv. Josefa nastalo chumelení tak husté a po několik dní dodržující, že místy sněhu na lokte leželo, kterýž teprv ku konci dubna úplně odjihnul. Tím ozim vyležen a setí jarní opožděno; následovalo léto neobyčejně deštivé. Žeň hubená dala zrno zrostlé aneb dokonce zalklé. Při městě Náchodě a vsích jeho z 534 korců ozimu vyhynulo 440, a z 580 korců výsevu jarního vymláceno 1226 korců. — Ceny obilní rychle zrůstaly, že je lid zniknouti nemohl. Vláda sice ustanovila cenu mírnější, a všeliký vývoz obilní přísně zakázala v září 1770. Však tu právě lichváři skupujíce doma obilí, za sebou je zadržovali, ano na zisk do cizozemí podloudně zaváželi, že konečně i sedlák mohovitý nedostatkem byl sevřen. — Když v Čechách k jaru 1771. (15. března) obilí všude sepisováno a přeměřováno bylo, shledalo se v kraji Hradeckém vesměs 19.624 korců, a sice: pšenice 3682, žita 5258, ječmena 3486 a ovsa 7198; — v městě Náchodě shledalo se u sousedů, pekařů a obchodníků 420 korců. —

Počasí r. 1771. neméně bylo mokré a studené, a žeň toužebně očekávaná neourodná, jako roku minulého. Město Náchod s vesnicemi svými sklidilo a vymlátilo všeho všudy 3486 korců obilí; a však pro 2437 lidí dospělých, počítáno na osobu po pěti měřicích, třeba bylo 8124 k., a pro 108 koní 720 k., nad to k zasetí jarnímu a zimnímu 1386 k.; pročež na rok příští nedostávalo se 6742 korců. Nouze a hlad začal lid ubohý krutě mořiti, všickni děsili se jara, léta; bramborů tehdáž nebylo.119 Mnohé vrchnosti v pravdě milostivé i hospodářové milosrdní otvírali a vyprázdnili sýpky své štědrými dary odpomáhajíce hladu hroznému, avšak vůbec rozléhal se nářek bolestný a pronikající volání o chléb! — Korec žita zdražil se vůbec na 12 zl. — odkud „drahota dvanáctizlatová“ — při horách, až na 16 zl., a předc ho ani za ty peníze nebylo, byť hospodář mnohý peníze v čepici byl nosil. Korec pšenice stál 15 zl., ječmena 10 zl, ovsa 7 zl., hrachu 14 zl., čočky 12 zl, vikve 11 zl., jahel 16 zl. — Přivážení obilí z krajin dalekých, jako z Uher a Rakous při tehdejších okolnostech bídných, a kdež ani jediné cesty správné nestávalo — nebylo silnic a dráh železných — bylo velmi obtížné a pronaložené, Město Náchod udalo 7. unora 1772, že pro nedostatečný potah žádný z poddaných městských nemůže se do Vídně odvážiti pro obílí. Hlad stal se obecným, cesty a obce hemžily se žebráky — pří skrovném počtu chalupníků a podruhů a množství celých ještě nerozdělených živností — ano i hospodářové opouštěli statky prázdné a prodlužené. — Ubozí vařili sice kaše z prachu mlýnského, — kdyby ho jen bylo bývalo! — pekli chléb z otrub, kůry a kořínků, pařili kopřivy a pýřavku, aby jen hlad hrozný skrotili. — Však potrava taková způsobila nemoce a mření mezí chudými i zámožnými. Od nejsv. Trojíce 1771, až do té slavnosti r. 1772, pomřelo hladem zmořených a nemocemi zachvácených v Čechách 250.000, tedy pří půltřetím milionu tehdejších obyvatelů desátý, — V kraji Hradeckém 32.960, (Průměrně mřeli lidé v počtu trojnásobném proti jiným letům)

Na zprávy smutné do Vídně došlé vydal se ihned císař Josef II, osobně do Čech; — tu na očí své spatřil mnohem více, než se udati důvěřovali, i prohlížel sám a to bystře. Oku jeho neušli otrhaní a polonazí v chatrčích bídných, umírající hladem po vesnicích, morem hynoucí v nemocnících, Tuť kázal ze zásobáren vojenských vydávati mouku lidu zmořenému, a každému dáno povolení péci chléb. Žito a rejže přiváženy z Rakous a Uher — ba pšenice až ze Sicilie — na pokrm a k setbě, (14. srpna 1772 rozdán cent rejže chudým nemocným a pozdravujícím se v městě Náchodě a vsích jeho), Stavové Čeští „nejvýš potřebným kontribuentům na zaopatření obílí k setí“ půjčili v dubnu 1772. milion zlatých z peněz jim od vlády vydaných, an země Česká v letech minulých půltřetího milionu, byla předala (für ältere Landes-supererogata). Půjčku tu každý na úrok čtyř zlatých ze sta po šesti zlatých splácel ročně, čím jistina s úroky v 28 letech byla splacena. Na celý kraj Hradecký přišlo 90.450 zl., na panství Náchodské 11.600 zl. (z toho obci Náchodské 200 zl, měšťanům 200 zl. a vesnicím městským 350 zl.). Nad to snížena daň z osedlého po 66 zl. na 57. — Úroda požehnaná hojného poskytla chleba. —

  Žita r. 1770 r. 1771 měli dluhů
1769 1770 ječmena ovsa
zaseto vyhynulo vyseto namláceno vyseto namláceno
měřice měřice měřice zlatých
Měšťané 70 62 90 190 151 450 24.184
Černík, dvůr 34 12 40 98 15.575
Dvůr Plhovský 61 28 61 150 43 105
Staré město 145 145 22 29 79 111 1.495
Bražec dolní 5 12 18 33
Bílovec 296 218 60 120 89 130 1.553
Poříčí malé 20 30 40 60
Mezilesí 117 117 85 185 1.408
Sendraž 78 78 67 136 358
úhrnem 801 660 258 531 612 1308 44.572

118 Roku 1770. uvedena konskripce vojenská, a příbytky domovní ponejprv znamenány čísly početními.

119 Připomínáme i tu, že té doby nebylo polovice nynějšího obyvatelstva.