Jan z Pernsteina a na Helfensteině. 1534 - 1544

Dědilť všecka panství po bratru bezdětném, a tím nesmírného bohatství soustředil, nad to pak r. 1537. od císaře ujal hrabství Kladské do zástavy ve 83.464 kop gr. č.; pročež i za věku svého zván: „Jan bohatý.“ Zdědiv Náchod, ihned na této straně rozšířil panství své, když dne .6. června 1534 přikoupil tyto statky: Risenburk, Ratibořice, Bystré, Střmen, Adrspach a Skály za 5450 sß. gr. pr. od pánův Zdeňka Lva z Rožmitálu a z Blatné, a Hynka Krušiny z Lichtenburka, kteříž zboží toto měli od p. Petra Adrspacha z Dubé a z Náchoda. K panství Risenburskému tehdáž náležely: Risenburk hrad, Červenáhora hrad zbořený, Ratibořice tvrz pustá, Litoboř tvrz pustá, městečka: Žernov a Červenáhora, vsi: Olešnicc, Víska, Všeliby, Stolín pustá, Mstětín pustá, Lhota Řešetova, Ratibořice, Litoboř, Heřmaničky, Světlá, Hořičky s podacím, Lhota pod Hořičkami, Chlistov, Křižanov, Libnětov, Výrov (?) pustá.

Spojené zboží Adrspachské a Skalské: Adrspach hrad zbořený, vsi: Adrspach dolní a horní s podacím kostelním, Zdonov s podacím (Merkelsdorf); Střmen hrad zbořený, vsi: Teplice s podacím, Javor, Nová ves (?); Bystré hrad zbořený, Starkov městečko, vsi: Bystré, Chlivce pustá, Jivky pusté, Strážkovice pustá, Metuj (s majiem k zámku Skalám, kterýž byl Thuoma zeman Protivec); Skály hrad, dvory poplužní s poplužím, vsi: Studnice, Skalky, Vernéřovice s podacím, Záboří pustá, Markoušovice pustá. —

Pan Jan z Pernsteina obmyslily také obec Náchodskou brzo po nastoupení svém novým listem nadacím v tato slova:

„Já Jan z Pernsteina a na Helfensteině, pán a pravý dědic panství Náchodského, známo činím tímto listem obecně předevšemi, kdež čten neb čtouc slyšán bude, že jsou předstoupili přede mne opatrní Purgkmistr a radda města Náchoda, věrní moji milí, jsouc ke mně vysláni ode vší obce, žádajíc mne snažnými prosbami za to, abych jim všech listův a obdarování jejich potvrdil, kteréž mají od prvních pánův a držitelův Náchodských, a zvláště od urozených pánův pana Jana z Janovic a na Náchodě, dobré paměti, a od pana Hynka též z Janovic, syna jeho, tak jakž ti listové sami v sobě šíře ukazují a zavírají; kdež já k jich slušné prosbě a žádosti jsouc nakloněn, těch všech listův jim potvrzuji, upevňuji ve všech artikulích, punktách a klauzulích, tak jakoby v tomto listu mém slovo od slova zapsány byly. A nad to vejš jim tuto milost činím, prohlédajíc k tomu, čím ode mne delší milost poznají, aby se tím lépe pode mnou živiti mohli: Lázna, kteráž tu v Náchodě jest, z kteréž mi každý rok dvě kopě grošův českých vychází, a tři slepice, tu láznu té obci dávám s tím platem i s tou. řekou, kteráž k té lázni na ten čas jest, aby ji oni měli, drželi a užívali bez mé, dědicův a potomkův mých všeliké překážky. Item, jakož jest pan Hynek Špetle z Janovic jim tu svobodu dal, aby v vůbcích svých měli vůli a svobodu klepy¹ zajíc honiti a zabiti, když by se jim zdálo, i nad to já svrchupsaný Jan z Pernsteina tuto jim milost a svobodu přidávám, aby tyž klepy honiti mohli i na těch gruntech, kteréž k těm všem náleží, kteréž s nimi právo trpí a šosují, totiž: Starý Náchod, Bílejovec, tři dvory v Malém Poříči, Roudny a dva dvory v Brašci, a to na takový způsob, aby na obcích svých i na těch svrchu psaných obcech k těm všem příslušejících dvakrát do roka klepy honiti mohli, a to jmenovitě o.masopustě, jednou, a k hodům vánočním druhé, a více nic; a toliko ti honové aby se děly purgkmistru a konšelům k jich obecné potřebě a žádnému jinému; však chtěllibych já neb dědicové moji aneb budoucí páni Náchodští tu rozkázati honiti ouředníku, to sobě pozastavuji. Item, také jim tuto milost činím: jakož polovici mejta dávali z volův a z koní, které jsou sami Náchodští hnali, to jim mejto také odpouštím a spouštím, aby mně ani dědicům a budoucím mým povinnováni dáli takového mejta nebyli; však na takový způsob: coby oni sami volův aneb koní hnali bez všelijakých spolkův s jinými je kupci majíc; než jestli žeby se přihodilo, a který s kterým kupcem odjinud v takových volích a koních spolky měl, a takových spolkův tajil, toho se nám dovědělo, tedy sobě to, dědicům svým i budoucím pánům Náchodským pozůstavuji, abych ty voly neb koně mohl rozkázati pobrati, jakoby mejto prohnáno bylo. Kdež já svrchu psaný Jan z Pernsteina a na Helfensteině slibuji sám za se, za dědice a potomky své, že ti všickni artikulové napřed psáni jim Náchodským ode mne i od dědicův a potomkův mých v celosti zdrženi býti mají bez přerušení. Tomu na svědomí pečet svou vlastní svým jistým vědomím k tomuto listu jsem přivěsiti rozkázal, a pro širší toho vědomost připrosil jsem urozených vladyk pana Jana Tamchynu z Doubravice a na Tošově, a pana Tobiáše Slanského z Doubravice, že jsou pečeti své podle mé k tomuto listu, sobě a dědicům svým beze škody přivěsili. Dán na Pardubicích v pondělí den sv. Bartholoměje letha Páně 1534.“ (24. srpna.)

Společenské poměry minulých dob poznáváme i ve zřízení cechovním; pročež tuto klademe opis listu původního na pergameně, daného od p. Jana z Pernsteina cechu krejčovskému.

„My Jan z pernsstayna a na helffensstainie etc. y z swaymij Erby a praway diedicz panstwj Nachodskeho znamo czynime tijmto listem obecznie przedewssemij, kdez czten nebo cztauczy slyssan bude, zie sau przedstaupili przed nas pocztiwi czechmistrzy a mistrzy rzemesla kreyczyrskeho z miesta nasseho nachoda, poddanij nassy wiernij milij a ukazalj sau nam Artykule podle kterych by se w czechu rzyditi a sprawowati chtielij, przytom nas spilnosti prosycz abychom gim takowych artykuluow milostiwie potwrditi raczylj, kdez my wzhlidagicz na gegich slussnu ziadosl a chticze tomu aby se pod namij tijm lipe zywiti mohli tiech artykuluw gim tijmto listem kteryz slowo od slowa do nieho postawenij sau a takto zniegi potwrzugem; Item kdyby thowarysse do czechu przygiti chtielj, tehdy ma dati libru wosku a pul kopy grossuow do czechu. Item gestljzeby který thowaryss z toho rzemesla uczynii proti rzemesla kteru winu a kdoby kteremu thowaryssy winu dal, z czieho koli, a gestlizeby byl mistry a rzemeslem uznan w te winie, tu winu mistrzy brati magi a obraczeti na wosk przed tielo bozy, Item acz gestlizeby se przyhodilo, zieby kteray czlowiek mistru kreyczymu sukno neb rzemeslo przynesl k ssyti a kteray dluzník to stawieti chtiel pro swuoy keray dluh, to byti muz, nez toliko ten u kohozby sukno a neb jine wieczy k tomu rzemeslu przyslussegiczy kupowal a zato dluzien zustal, muz stawiti a byliliby ty wieczy zssyte od tiech zaplatiti ma ten kdož stawuge, Item gestlizeby kteray mistr przygal ktere rzemeslo a rozumiege gemu zieby kradene bylo, ma se z tazati na te osobie gestli to swobodne a budeli swobodne ma dielati, pakliby nebylo a kdo se toho gal a prowedl ten mistr ma trestan byti podle wule thowaryske, Item kdozby przygal uczednika wto rzemeslo, gest rzad aby ten uczednik dal do czechu libru wosku pakliby ten mistr zmesskal aby sam dal, bylliby hoden ucziti se. Item Gestlizeby keray thowaryss snamij wzal a neb przygal czech ma snamij trwati do roka, pakliby chtiel odgiti muz to uczyniti. A potom chtielliby mezy namij byti po tom rocze a odgiti zase przygda uczyn rzad do czechu yako prwe leczby se opowiediel. Item kterayby thowaryss byl przygat do czechu, k nam aby ten rzad ktery gest mezy namij uczynil a zachowal, pakliby wtom sa przygat koho gineho rzemeslem ffedrowal bud yakz kolj ma trestan byti a na to pokuta ulozena gest, pak pokuta gedna libra wosku. Item kdyby o kteraym thowaryssy toho rzemesla przezwiedielj zieby w mili nebo blize mile kdezkolj dielal na gruntech geho miti pana drzenij nachodskeho, kteray thowaryss, rzemeslo ma gemu pobrano byti przyczemzby postizen byl a tu pro nezachowanij porzadkuow czechownich kterez mezy namij se zachowawagj od starodawna gest na to pokuta uloziena pul kopy grossuow do czechu a ktomu aby trestan byl ten gisty pro waytrznost tiech porzadkuow kterez se mezy namij zachowawagj, Item kdyzby koli czechmistrzy neb mistrzy rozkazali do czechu a kteray mistr neprzyssel aby dal geden gross do czechu kromie leczby kdo bezelsti odssel a czech ho nedossel, pakli od giti chcze aby se czechu sam opowiediel a dwa penize dal ukaze przyczynu toho hodnu, kde ma giti, Item kteray se mistr nayposlez ozsadij, kdyz proczesy gest ten ma swicze thowaryske zprawiti aby neseny byli pakli toho neuczynij ma k sobie winu podle uznanij mistruw pod pokutu libry wosku A tez aby do czechu gine mistry a thowarysse obchazel kdyzby gemu czechmistrzy rozkazali, Item mistrzy kdyzby czech wobeslan byl od czechmistruow abyste se sessli byloliby pro mrtweho, pakliby y pro ginau przyczynu bylo abysste se sessli kdyz czech bude obeslan a to pod winau toho gednoho grosse a ten nema odpusstieti byti lecz pro hodnu przyczynu; Item Tez swoleno ze wsseho czechu kdyzby se komu wiedieti dalo od czechmistruw kdoby kde dielal proti porzadku czechownimu budto w miestie nebo we wsy na gruntech geho milosti pana a bylo na koho uznano z towaryssuow aby kazdy bez wymluwy ssel pod pokutu dwau grossy bilaych Item kdezby se ktery syn mistra toho rzemesla uczyl temuž rzemeslu a potom wyucze se rzadnie chtiel zywnost mezy namij prowoditi má przygat byti a nema se od nieho podle porzadku do czechu brati peniez anij gineho nicz wssak tak gestlizeby ktomu chwalitebnie a rzadnie ssel, Item gestlizeby keray mistr gsa w nassem czechu ktere rzemeslo krayczyrske budto suknij aneb ktere kolj gine kreyczowstvto dielal, geslizebyi swym neumienim skazyl to ma gemu przywrzeno byti tomu gistemu kdozby dielal a o to ma rozeznan byti starymi mistry y knaprawie przyweden, wssak tak do trzetiho dne gestlizeby se gemu to dilo nelibilo, pakliby ten gistay wtom chodil a neoznamil do trzetiho dne giz se stoho mistrzy wynimagi zie tijm powinnij nebudau toho gisteho opatrzyti gestlizeby wtiech ssatech chodil a gich u sebe zanechawal yakz se nahorze pisse, Item gestlizeby kdo chtiel bud domaczy neb wandrownij snamij w czechu byti a rzemeslem zywnosti mezy namij uzywati, tehdy ten nebylliby zenaty aby nebyl przygat do czechu leczby se ozenil, pokudby gemu przyroczy przydano bylo gmenowitie do cztwrt letha porzad zbiehleho, pakliby tomu dosti neuczynil aby mezy namij rzemesla a czechu prazden byl, wssak tak aby rzadnie naprzed podle wule bozy a dobrych lidi k tomu ssel, ginacz nema ktomu rzemeslu przypussczen byti, Item ziadny z mistru nema geden druhemu thowaryssuow zwerstatu odluzowati, pakliby na koho bylo uwedeno ten aby dal sedm grossuow do czechu, Item Gestlizeby se kteray mistr dopustil przy tomz rzemesle kreyczyrskem budto smilstwa nebo czyzolostwa aby prazen byl rzemesla, Item tez gestlizeby se kteray z mistruw aneb thowaryssuow dopustil yakezkoli kradeze a nan uznano bylo ma tez rzemesla prazen bayti Y chticze my tomu swrchupsany Jan z pernstayna aby tiz czechmistrzy a mistrzy rzemesla swrchupsaneho przy tiech artykulich gimij se rzydicz a z toho newystupugicz zachowanij bylj list tento snassym gistym wiedomijm pod peczeti nassy gym sme wydati rozkazalj Genz dan a psan na zamku nassym Kladsku w sobothu przed swattu Alzbietu letha panie tisyczeho pietisteho trzydczateho osmeho poczytagicz.“ (16.listop. 1538.)

Připojujeme hned některé dodatky, které nalézáme v listu pergamenovém, témuž cechu od p. Albrechta Václava ze Smiřic daném na Kostelci černém dne 9. března 1613 pod pečetí trojí:

„…Kdo za mistra přijatu býti žádá, prokázati se má, že nejméně rok za tovaryše v Náchodě dělal; …. při příjímání za mistra povinen do cechu dáti 5 ßs. gr. míš. a dvě libry vosku, a cechmistrům a spolumistrům svačinu učiniti; …. syn mistrův, který na vandru tři leta pořád zběhlá řemeslo dělal, dá toliko půl kopy míš. památného; … do cechu scházeti se mají k uložené hodině střízliví a ne opilí; kdoby opilý do cechu přisel, vězením trestán býti má a pokutou 4 gr. míš.; …. žádný mistr nemá více čeládky k řemeslu chovati, než toliko jednoho tovaryše a druhého pacholíka, a k tomu může míti i učenníka, leč pro pilnou potřebu z uznání cechmistrův,..…kdyby cechmistři o kterém tovaryši anebo krejčím, ještoby s cechem trpící nebyl, přezvěděli, že v městě nebo ve vsi, blíže jedné míle od města, u kohokoli šil a „sstoloval“, mají moc a právo na takového „sstolíře“ a nepořádného krejčího sáhnouti, a jej se vším tím dílem vyzdvihnouti, vězením šatlavním ztrestati, a ku pokutě 2 sß. míš. přidržeti; — kdoby pak ve svém obydlí takového „sstolíře“ přechovával, má jednu bečku soli na zámek propadnouti a odvesti;…..učenník má do cechu 2 ½ sß. míš. odvesti a dvě léta řemeslu se učiti.“ —

Pan Jan z Pernsteina nezachoval Náchod při rodu svém, nýbrž r. 1544. zboží Náchodské a Visenburské prodal p. Sigmundovi ze Smiřic za 18450 sß. gr. pr.; když byl prvé r. 1543. zboží Risenburské a Skalské postoupil p. Bemartovi Žehušickému z Nestajova a na Tupadlech za 6050 sß. gr. pr.

Pan Jan z Pernsteina zastával ouřad nejvyššího hejtmana markhrabství Moravského, i zemřel 8. září 1548, pozůstaviv tři syny: Jaroslava, Vratislava a Vojtěcha; ale již syn jeho Vratislav, nejvyšší kancléř český, podědiv oba bratry, marnotratností svou zbavil rod svůj bohatství zděděného, pozůstaviv r. 1582. synu svému Janovi jmění dosti skrovné. Vnukem jeho Vratislavem vymřel r. 1631. rod tento někdy tak slavný po meči; sestra pak jeho Febronia, setrvavši až do smrtí své r. 1646. ve stavu svobodném, zvěčnila památku svou založením škol latinských a kláštera řádu pobožných škol čili Piaristův v Litomyšli r, 1640.; jakož i statek svůj Solnický a Kvasinský odkázala řádu Karmelitův v Praze. —