Jan Pompejus, kníže Piccolomini. 1757 - 1765

Povědíno již, že kníže Octavio II. neženat, a tudýž bezdětek, umřel dne 25. ledna 1757 v Hradci Králové, poslední rodu svého po meči; i přešlo dědictví majoratní dle ustanovení knížete Octavia I. na jinou větev spřízněnou, zejména na Jana Pompeja Piccolomini, hraběte z Cellano jinak de Villa nuova, spolu s důstojností knížecí. Dne: 23. srpna 1757 slibovali jemu na zámku Náchodském, mimo úředníků, měšťané Náchodští „poslušnost, věrnost a poddanost“, Skaličtí však, Úpičtí a obyvatelé vesničtí přidati musili i „člověčenství.“ Knížeti, vysoko v křesle sedícímu, komorník královský na to podal žezlo na znamení moci a práva. Manželka jeho Marketa Kateřina byla rozená kněžna Caraccioli. Zemřel ku konci dubna 1765.

Válka sedmiletá 1756—1763112 Maria Teresie udržela se sice v dědictví otcův svých obětí velikou, když totiž násilníkům a zpronevěřilcům postoupiti musila Slezsko s Kladskem; Parmu, Piacenzu a díl Lombardska; však dobrotivá a veleduchá tato paní v krátce dokázala, že moc zemská nezakládá se v rozlehlosti krajin, ale v dobré správě; neboť moudrou vládou země její v několika letech pokojných povznesly se k blahobytu, jakéhož před ní nebylo vídati. Ztráty krásného Slezska ovšem nemohla oželeti, a vidouc, kterak král Bedřich, důvtipně vládna, a moci vnitřní nabývaje, i dále zamýšlí království své, z částí nakořistěných složené, novým násilím rozmnožiti, moc svou válečnou rozmnožiti, a novými spojenci sesíliti se neopominula. Nebyloť tajno, že král Pruský baží po Lužici a celém Sasku, by takto v Německu nejvyšší moci nabyl, a snad i koruny císařské dosáhl; kurfirštovi Saskému a spolu králi Polskému, země Česká měla býti náhradou.— Tuť Francouzsko, dávný to nepřítel Rakouska, vešlo ve spolek přátelský s císařovnou, opustivši krále Pruského, jemuž bylo posud vydatnou pomocí proti Rakousku bylo prospívalo; však za to Angličané, dědiční to nepřátelé Francouzska, opustivše Marii Teresii, s Prusy se spojili, a již opět Evropa celá rozdělena byla na dva tábory nepřátelské. —

Král Bedřich neváhal předejíti mocí válečnou nepřítele svého, když dvojím proudem do Rakouska zamířil; sám totiž s 60.000 vešel do Sas, kteroužto zemi v srpnu 1756. osadil, a vojsko Saské v táboru u Perna obklíčil; když pak cís, maršálek Brovn Sasům od Kolína ku pomoci přispíšil, Bedřich do Čech vstříc jemu vešel, a nad ním dne 1. října u Lovosic zvítězil v bitvě krvavé s mnohou ztrátou, načež vrátiv se do Sas, zajal celé vojsko saské 14.000 mužův (14. října), a zem v moci své držel, když král do Polska utéci musel. — Druhý proud, 35.000 mužů, pod maršálem Šverinem z Kladska do Čech zamířil, a již dne 17. září Prusové do Náchoda vtrhli.113 Prusům vstříc vešel polní zbrojmistr kníže Octavio Piccolomini; a u Hradce Králové se utábořil. — K silnějšímu obhájení staré brány zemské u Náchoda přibylo sem ještě dne 15. 16. a 17. září dragonů Bathyanských a Koloredských s husary Festetičovými, však posledního dne odpoledne couvnouti musili síle do Náchoda vcházejících Prusův, kteří se na staropamátné Dobeníně až k Vysokovu a Kramolné táborem rozložili, odkudž, sesíleni docházejícími sbory, hnuli se k Hradci (20. září); jelikož pak Piccolomini vojska svá rozestavil důvtipně, Šverin k bitvě se neodvážil, ale poležev nějaký čas, vrátil se na přezimování do Slezska. Dne 27. října prápor posádky Novoměstské a za nimi sbor 3000 Prusů přes Hrádek a Olešnici cestu zpáteční nastoupili, z Náchoda dne 28. října poslední nepřítel přes hranice odšel. — Přechování vojska a dodávání spíže do táboru s nemalým spojeno bylo nákladem.114

V několika dnech po odchodu Prusův celá krajina pohraniční osazena byla cís. vojskem. V Náchodě ubytoval se prápor Brodských Charvatův hraběte Mercy, 700 mužův, od 26. listop. do 4. prosince pak sbor 4725 mužův zde tábořil. Také zde založena zásobárna, do kteréž panství s městem dodati muselo 1714 k. ovsa, 1000 centů mouky a 2000 centů sena; druhá zásobárna byla ve Skalici, do které sveženo ze 70 obcí na panství (bez města Náchoda a vsí jeho) od 9. listop. 1756 do 18. dubna 1757 ovsa 1803 k., sena 24.300 porcí, slámy 620 mandel, a ze 450 centů mouky napečeno zde 33.600 porcí chleba. Město Náchod s vesnicemi svými muselo (8. prosince) dáti 147 peřin velkých a tolik malých. Také na opevňování hradu a města pracovali od listopadu do začátku dubna zedníci 763 dní, nádenníci 620, a sedláci 190 s vozy čtyrspřežními.

Roku 1757. obnovila se válka s jarem. Na Náchodsku v Úpici již v únoru nalézáme prápor Hraničárů (krajišníků) Gradiškanských, dále k pomezí slezskému celý pluk husarův, jichžto důstojníci čili štáb bytoval v Kostelci a Svatoňovicích. Generál Hraničarů, Bek, na začátku dubna blíž hranic rozestaviti kázal moždíře, ze všad svežené, k střelbě na poplach, Prusové-li se blížejí. — I přispíšil si král Bedřich k nové válce, když v druhé polovici dubna paterým vojem do Čech vtrhl, totiž král sám a bratr jeho Vilém do Litoměřicka, a vojevůdcové jeho, princ Moric z Desavy do Žatecka, vévoda z Bevern do Boleslavska, a maršal Šverin krajinou Trutnovskou do Hradecka, kde již 18. dubna sbor pruský do Úpice vtrhl, a u Brusnice táborem se položil, načež 19. dubna generál Ostermann nade Rtyní až k Sychrovu se přiblížil, odkudž vojáci do Úpice vpadli, a domy vytloukaly;— neboť obyvatelé z většího dílu do lesů se rozprchli. Raddu města Náchoda došel sice přísný rozkaz písemní, aby na den 20. dubna hojnou potravou a obrokem zaopatřena byla pro 16.000 vojska a dělostřelectvo; však nenalézáme, žeby nepřítel skutečně do Náchoda byl vešel. — Veškeré vojsko pruské soustředilo se u Prahy, kam Karel, princ Lotrinský, s cís. generály couvnouti musil. Dne 2. května král Bedřich táborem se položil na Bílé Hoře u samé Prahy, dne 5. však přešel přes Vltavu, a postavil se proti vojsku císařskému, kteréž od Žižkova až k Počernicím rozloženo bylo, a když dne 6. Šverin s vojem svým přišed s králem spojil, hned krutá bitva počala, ve kteréž sice maršál Šverin — (82 letý, vojenský učitel Bedřichův) — mrtev klesl, vojsko rakouské ale velikou porážku utrpělo. V této bitvě pobito a raněno Prusův 16.000, Rakouských 14.000. Princ Karel Lotrinský s 46.000 uzavřel se v Praze, které král Bedřich oblehati jal se, a konečně těžkou střelbou dobývati od 30. května. Surovost barbarskou osvědčil král tento, jehož mnozí míti chtějí za pravzor osvícenosti a moudrosti na trůně, když roven Tatarům, vrahům vše hubícím a z kořene vyvracujícím 22.000 pum, kartáčů a kulí ohnivých na slavný chrám sv. Vítský metati dal tak, že ve třech dnech (6. do 8. června) více jak třidcetkráte oheň na všech stranách chrámu se zňal, který jen nadlidským namáháním při stálém nebezpečenství života přidušen mohl býti. Severní a západní strana věže kostelní, na ozdoby kamenické jinak bohaté, porouchána a všech ozdob střelbou onou zbavena, trvajícím jsou svědkem surovosti královského nevěrce. — Ten čas cís. maršálek, hrabě Leopold Daun na Moravě vojska sbíral, s nímž sice do Čech přispíšil, až i na den bitvy Pražské k Brodu Českému přirazil, odkudž připojiv sobě z bitvy uteklé (16.000) až k Habru se vrátil; když pak vojsko jeho na 60.000 bylo vzrostlo, postupoval opět ku předu proti pruskému generálu Bevern. Dne 13. června král Bedřich s částkou vojska od Prahy hnul se ku pomoci generálu svému, a dne 18. června 1757 svedena slavná ona bitva mezi Kolínem a Plaňany, kdež Bedřich — posud vítěz — poražen na hlavu. Na bojišti pochováno 6500 Prusův, zajato přes 6000. Na památku tohoto vítězství založila císařovna „řád Marie Teresie“, kterýžto náleží k nejvzácnějším řádům vojenským v Evropě.115 — Prus vrátil se přes Lužici a Sasko, císařští pak následovali ho do Slezska, kdež hrabě Nadasdy (čti Nadašď) dobyl Svidnice, i Vratislav vzdala se Karlovi, princi Lotrinskému. Bedřich král tísněn se všech stran, umění své válečné osvědčil slavně, když dne 5. listop. vojsko francouzsko-saské třikrát silnější u Rossbachu porazil, a později 5. prosince u vsi Leuthen, blíž Lysé ve Slezsku, císařské potřel, kdež jemu mimo 6000 mrtvých, 20.000 s 134 děly do zajetí padlo, a na dovršení válečného štěstí i Vratislav s 18.000 císařskými a 13 generály se vzdala. Všecky výhody vítězství Kolínského byly ztraceny, s nimi také Slezsko znovu osazeno. —

Po vítězství Kolínském přišlo do Náchoda 400 husarů Varaždinskývch, z nichž jedenáct dne 4. července uteklo. Ten čas přišly na poddané panství velké povozy po krajích vzdálených, anť spíže za vojskem a do zásobáren voziti se musila; tak dne 2. a 11. července po 100 vozích, dne 3. a 8. srpna po 65, a dne 6. září 123 vozů tříspřežních od Kolína k Trutnovu; i celý měsíc říjen trvaly pojíždky časté po 100 vozích. Dne 14. října 200 dělníků z panství s pílami a sekyrami musilo jíti do Landshutu Slezského. V listopadu lid poddaný z nedůstatku koní po světě rozeslaných na trakařích seno a obilí z Náchoda, Jaroměře a Hradce do Trutnova svážel.

Po bitvě nešťastné u Leuthenu zbytky vojska poraženého táhly se rychle do Čech (z některé setniny zbylo jen šest mužů); v Náchodě po 20 dnů ubytováno 2080 mužů od patero pluků (Kaiser, Neuperg, Harsch, Bolta a Wolfenbittel), něco méně po celou zimu; tak dne 16. pros. ke 790 mužův zde bytujících přisláno z Králové Dvoru 880 na přezimování. Téhož dne úřad krajský v Trutnově ustanovil na Náchodsko 35.000 porcí chleba pro vojsko císařské do Čech táhnoucí, přikázav spolu, aby 3000 raněných z Jaroměře a z Kuksu do okolí Čáslavského odvezeno bylo. Nicméně mnoho vojska raněného rozloženo zůstávalo po krajině pohraničné, odkudž znikla nemoc nakažlivá a veliký přímorek, zvláště v prvních čtyřech měsících roku 1758. Matrika Náchodská vykazuje za ten rok 400 mrtvých, mezi nimi i kaplana Norberta Horský-ho, 33 letého. V Novém Městě děkan s kaplanem padli v obět nákaze této. —

Na rok 1758. přezimovalo vojsko císařské v Hradecku až za Kladsko rozložené, a ve Slezsku až k Svidnici kteroužto pevnost oblehal král Bedřich, a dne 26. dubna dobyl. Přechody vojenské i v zimě se dály; tak v polou ledna pluk Varaždinský (přes 1000 mužův) z Dušníka za Opočen přešel, a pro husary v Bílovci ležící 300 k. ovsa z Vysokého Mýta přivezeno; — dne 21. unora oznámeno, aby lid potravou, obrokem a jinými potřebami opatřil se, jelikož plukové pěší blíž k hranici postoupí, a sice: od Mitetína, Paky a Pecky k Trutnovu, od Dubence k Brusnici a Kyji, od Rtyně u Jaroměře k Úpici, od Jaroměře do Rtyně Náchodské, od Chlumu do Police, od Černilova do Machova, od Třebechovic do Jaroměře, od Opočna na Nové Město, z Nového Města do Náchoda, z Náchoda a Police na Brúmovsko. — Protož hned na začátku března poddaní 700 k. ovsa z Pardubic přivézti musili; město pak až do konce května 50 centů mouky, 3759 k. ovsa, 1000 centů sena a 270 centů slámy do cís. zásobárny odvedlo. Na Plese pracováno o průkopech a ohradách, k čemuž panství zdejší dne 9. dubna poslalo sto osob stravou opatřených s lopatami a motykami, a 40 osob s kolečkami. —

Král Bedřich dobyv Svidnice, na oko přípravy činil ku vpádu do Čech, pojednou však obrátil se do Moravy, kdež 27. května Holomouc oblehati počal; i prodloužilo se toto obležení při statečné obraně posádky v ten způsob, ze králi již nedostávalo se střeliva a jiných potřeb. Veliký transport či dovoz střeliva, 3000. vozů, ze Slezska králi poslán, kterýž pro ochranu vstříc vyslal generála Ziethena s vojskem značným. Té příležitosti použil cís. maršal Daun, aby vzal transport onen, a tím krále přinutil, hnouti se od Holomouce. Vyvedení takového vzetí pruských dovozů svěřeno generálu Laudonovi, muži od té doby při vojsku a lidu na slovo vzatému, a podnes v dobré paměti zachovalému, kterýž nedaleko Opavy zaskočiv generála Ziethena s 11.000 vojska provodního, v bitvě dvouhodinné (30. června) nepřítele rozplašil, a skoro celý transport vzal. Tím král přinucen odtáhnouti (2. července), obrátil se přes Litomyšl ku Králové Hradci, kdež táborem přeležel od 13. do 23. července. Sbor pruský 10.000, jemuž velel generál Fouquet, přitáhl dne 16. do Skalice a Náchoda, kdež do 24 hodin zaříditi se musilo 42 pecí chlebových mezi Plhovem a Kamenicí, nad to každý pekař po pěti sudech, a vždy dva sousedé jeden sud mouky na chléb zpeci přinuceni, ano i z vlastního dodati, čeho se nedostalo. Že na první okamžení potřebného dříví při ruce nebylo, bez průtahu zbořeno 12 stodol na palivo, a od toho boření tesařům pruským 31 zl. zaplatiti uloženo. Ve dvoře Plhovském pobráno 48 kusů dobytka hovězího a 80 k. obilí, a jelikož úrodnící s dospělými sousedy obyčejně před nepřítelem odcházeli, ženy jejich jsou tryzněny a příbytky vydrancovány; tak v Bílovci šest příbytků pobořeno. Devatenácte dní hospodařili zde nepřátelé záhubně, když obilí na poli dozralé vysekali a vymlátili, ostatní pak skrmili a zničili. Hlavní voj nepřátelský od Hradce odešlý na panství se rozložil, kdež od 26. července do 5. srpna vytrval, dopleniv, co bylo posud ušetřeno. Dne 1. srpna strhla se šarvátka u Skalice; dne 4. stál již Laudon na Hořičkách, a Prus přes Trutnov a Polici z Čech se vytrácel; Daun pak obrátil se do Sas.

Vojsku císařskému dodávati se nyní musilo až do dubna 1759. z osedlého po korci ovsa, korci mouky a 10 centech sena měsíčně. Z panství Opočenského a okolí přivezeno do Náchoda 3275 k. ovsa, mouka pak z Bydžovska. Město Náchod v září takový dalo výkaz na. škody učiněné od pruského i rakouského vojska:

Obec od Prusův od cís. vojska Součet
na obilí sutém a setém na domích, nářadí, dobytku strava, obrok, píce na obilí sutém a setém na domích, nářadí, dobytku strava, obrok, píce
Náhodská 3.578 1.374 2.913 284 5.297 13.446
Měšťané 33.425 11.774 16.479 265 4.000 5.897 71.833
Staré Město 4.528 1.428 2.453 133 435 687 9.664
Bílovec 9.727 4.762 8.795 1.592 804 1.680 27.360
  51.258 19.338 30.640 1.990 5.523 13.554 122.303
101.236 21.067
ouhrnem 122.303 zl.116

Za hranicemi válka dále se vedla, kdež Bedřich král 25. srpna zvítězil nad Rusy u Zorndorfu, dne 24. října však od Dauna u Hochkirchen v Sasích poražen byl.

V Hradecku přezimovalo 10 pluků pěších a 8 jízdných; kolem Náchoda 2000 Banatských Charvatův, kolem Úpice 2000 Petrovaradských, u Skalice 1000 pluku Coloredského, v Levíně a v okolí banduři.

Roku 1759. válka vedena mimo Čech. — V březnu rozepsáno na Náchodsku denně 7200 porcí chleba, 1100 porcí ovsa a tolik sena. Prusové, prvé než téhož roku válka začala, barbarským drancováním a pleněním komoru země České vyhubili, když totiž princ Jindřich v polovici dubna do Litoměřicka (generál Hylsen do Žatecka) vtrhl až k Budyni, a veliké zásobárny v Litoměřicích a Lobosicích zničiti kázal (i Žatecká vypálena); nad to pak po celém kraji výpalné vynucováno. Vůbec nájezd tento pruský nebyl válečním tahem, ale tatarským ničením kraje úrodného. — V Hradecku (kde počítáno 29.430 domů) sváželi poddaní v měsících květnu a červnu na 200 a 300 vozích denně z Litomyšle mouku a seno do Jaroměře, Police a Nového Města, mimo to ještě od 14. do 22. května 2460 trakarníků. Z Náchodska jeli šestkrát po sto vozích. Také v červenci sveženo 700 sáhů dříví z lesův Kohoutovských do Jaroměře, Vojsko tenkráte rozloženo bylo od Opočna až k Trutnovu.

Dne 2. května polní zbrojmistr Harsch, velitel menší armády hlavní stan svůj rozbil v Novém Městě. Dne 23. června o hodině 10. předpolední sjeli se na Hořičkách ve faře generálové Daun, Lascy, Laudon a Bek, kdež po tři hodiny porokovavše o listu z Vídně přišlém, rozejeli se opět, Daun s Lascy do Žirče, Laudon do Zacléře a Bek do Brúmova; po čtyřech dnech pak linulo se vojsko veškeré do Lužice, zanechavše toliko generála Harsche v Trutnově, kterýž 28. června Nové Město opustil. —

Vrchnost až do žní přikoupiti musila 760 k. ovsa po 3 zl.; a poněvadž za příčinou bytujícího zde cís. vojska, pro silné transporty, převážení magacinu a nemocných, rubání a vození dříví k pecím vojenským (vrchnost dala 810 sáhů), navážení hradeb či zákopů u Police a Zacléře, a dávání poslův vojákům, lidé domácí poddaní nestačili, musila vrchnost přijednati mlatce cizé, jimž na místě 2 kr. po desítníku placeno denně, když byli 540 mandel vymlátili. —

Téhož roku Laudon spojiv se s Rusy u Kunersdorfu blíž Frankobrodu nad Oderou, dobyl (12. srpna) slavné vítězství nad králem Bedřichem, kdež Prusové ztratili 30.000 mužů, Rusové s císařskými 24.000; — maršál Daun pak (21. listopadu) pruského generála Fink-a u Maxen blíž Drážďan jal s 17.000. Vojsko císařské i pruské přezimovalo v Sasích, kdež krutou zimou mnoho lidu pomřelo. —

Roku 1760. válka dále vedena v cizozemí. Laudon obklíčil Kladsko, a ponechav zde generála Draškoviče, hnul se k Landshutu, kdež (23. června) zvítězil tak slavně nad Prusy, že i vojevůdce Fouquet, miláčka Bedřichova, s 7000 zajal, a jen několik set jízdných ušlo; odtud hnul se ku Kladsku, kterouž pevnost dne 26. července dobyl, však sám 15. srpna u Lehnice od Bedřicha poražen byl.

Konečně setkal se Daun s králem Pruským u Torgova v Sasích (3. listop.), kdež sice vítězství dobyl, však těžce raněn z boje odstoupiti musil, načež poraženi jsou císařští, ztrativše 12.000, Prusové pak 14.000.

Císařských vojsk oddíl jeden přezimoval v Sasích, druhý pod Laudonem v Kladsku.

Roku 1761. válka vlekla se bez velkých účinků ve Slezsku. Laudon tábor svůj přeložil na čas do Hejtmankovic na Brúmovsku, a později do Slezska všel, aby se spojil s Rusy; jelikož pak král Bedřich nečinně uzavřel se v polním táboru u Boleslavic, jako pevnost silně ohraženém, nepřišlo k většímu sražení válečnému, toliko že Laudon (1. října) za třihodinného dobývání hned po půlnoci zmocnil se Svidnice pevnosti, v níž posádka, 3700 mužů, s velitelem Zastrovem jata. Vojsko císařské, přezimovalo ve Slezsku. —

Rok 1762., poslední této války, opět nepřátely do Čech uvedl. — Velikou ujmu utrpěla císařovna naše úmrtím carovny Ruské; neboť nástupce její Petr III. netoliko vojsko císařským pomocné odvolal, ale i 20.000 Rusův králi Pruskému ku pomoci postoupil; a jelikož dříve za příčinou šetrnosti 20.000 císařských, zvláště jízdectvo lehké, propuštěno bylo, vůdcové naši nemálo byli seslabeni. — Daun, co vrchní velitel vojska císařského, ležel polem blízko Svidnice. Bedřich král, chtě přetrhnouti spojení Daunovo se Svidnicí, poslal generála Neuwied-a do Čech, kterýž zvláště s Kozáky jemu přidanými krajinu vyplenil. Tak 10. července vypálili nejdolejší statek ve Svatoňovicích (Valovský) a dva nejdolejší v Batňovicích; po poledni přijeli husaři na Hořičky, od faráře žádajíce násilně 1000 zl., jinak že zapálí, oheň v rukou držíce, kterýž dal jim svého a tam schovaného do 400 zl. Za nimi přibyli hned kozáci a opět husaři, pobírajíce co mohli. Sbor nepřátelský v divém chvatu vrazil až k Hradci, jejž kozáci dne 11. července o hodině zpolední zapálili; bohomluvci pracně zachránili semeniště. Do Náchoda téhož dne 11. generál Hadík od Brúmova vtrhl k obraně. — Že pak maršal Daun z táboru svého u Stříteže (Burkersdorf), blíž nešťastného bojiště u Zárova a nedaleko Úpice, nehýbal se, král Bedřich (20. července) proti němu nájezd učinil tak šťastně, že spojení jeho se Svidnicí přerušil a pevnost tu, obleženou od 8. srpna, dne 9. října vzal. — Prus více. do Čech nevstoupil.

Některé drobnější zprávy nepomineme. — Dne 18. září posláno z Náchodska 425 osob na práci při zákopech a náspech u Teplic a nad Policí; taktéž 22., 26. září, 3., 8. října a více. — Jen z městečka Skalice pracovalo 75 osob po devět dní u Teplice, majících od obce 24 kr. platu denního. Dovozy koňmo a na trakařích spíže pro vojsko z Hradce k Brúmovu trvaly skoro nepřetrženě; na konec října vozkové celých devět dní na cestě ztrávili, nežli několik korců obilí z Hradce do Brúmova dovezli. Mnoho-li vojska zde leželo a procházelo v čas přezimování pluků našich v Kladsku, poznáme dle platu z noclehu, z muže po trojníku; město Náchod s předměstími od května do konce srpna zúčtilo 250 zl., za jediný listopad 118 zl., a za první čtyry měsíce roku příštího 260 zl.117

Konečné a obecné umdlení přimělo mocnáře, že pokročili k míru, kterýž mezi Rakousy a Prusem smluven v královském saském lovčím hrádku Hubertsburgu u Dráždan dne 15. unora 1763. A konec krvavého tohoto divadla — po sedm let vraždění statisícův, vypálení měst a vsí, poplenění krajin a celých zemí, zvláště Čech i krajiny naší — byl: že podržel každý své země a své poddané, ale drahně zchuděné a vyhubené. —

Jelikož vojsko naše ze Sléz a Kladska vracelo se, nemalá část i Náchodskem prošla, kdež po deset let husaři ubytováni zůstali. — Do zásobárny vojenské v Náchodě (24. dubna) přivezeno 1086 centů mouky, 1000 k. ovsa, 340 centů sena a 500 k. žita. Druhý den odesláno 200 (z Náchodská 48) vozů čtyrspřežních do Zacléře na odvážení prvního zástupu ze zajetí pruského propuštěných. — Ač všeliké dávky a poplatky se stíhaly, vrchní panství zdejšího (27. pros. 1763) v Hradci do vězení dán, že do kontribuce 3000 zl. v dluhu zůstávalo panství.— Obec městská zadlužila se na 24.000 zl., neméně i sousedé městští i vesští. — Po panství na vsích opět bylo mnoho statků bez hospodářův zběhlých; a podnes mnohý sedlák dobře ví, že děd neb praděd jeho z chalupy s kravičkou jednou aneb několika zlatými peněz donucen byl jíti na statek zpustlý a hospodařiti, t. všeliké povinnosti, daně a roboty odbývati. – Na konec války poddaní dlužní byli 20.000 zl. vrchnosti za obilí, pivo a kořalku. — Vrchnost pak sama v mnohém nedostatku šperk knížecí majoratní ve 34.000 zl. do zástavy dáti nucena se viděla v Praze hned r. 1759.

V Čechách vojsku dodávaná spíž za tuto válku spočtena na 10.709.867 zl. náhrady dáno 28 zl. za sto. Škody válečné sečteno na 13.062.067 zl., náhrada vykázána po 2 zl. 40 kr. ze sta.


112 Ač válka tato začala ještě při živobytí knížete Octavia II. Piccolomini, klademe ji na tomto místě, bychom vypravování své přetrhovati nemusili. —

113 V těchto dnech (15. září) dle rozpisu z kraje Hradeckého do táboru cís. u Poděbrad dodati se mělo 2196 k. ovsa, 134 centů sena, 146 centů slámy, jakož i 200 rekrut. (Náchodsko dalo 1032 k. ovsa, 103 centy sena a 20 rekrutů). Domů se počítalo na panství 2721, v městě 227 a ve vsích městských 127. Panství celé počítáno za 344 osedlých.

114 Město Náchod s vesnicemi svými udalo škody nepřátelské na 15.942 zl., začež v září 1757. dostalo se náhrady 1658 zl. Náhrady dáno též vrchnosti 1660 zl., ostatnímu panství 3600 zl. (Skalice 300 zl.)

115 Obšírný popis této bitvy podal K. V, Zap ve spisu: Památky archeologické a místopisné. Díl I. str. 298.

116 Obec Náchodská toliko na lesích utrpěla škody na 4346 zl.; neboť 2500 kmenů pokáceli. Charvaté pluku banátního na stany.

117 Toho roku 1762. městečko Skalice od všelikých povozůi na spíže pro cís. vojsko vozkům zjednaným zaplatilo 1100 zl., po 2 zl. 15 kr. denně, Jiné výlohy vojenské obnášeli 571 zl. Byl zde špitál vojenský po 50 dní, při kterém pět osob k obsluze vydržováno. Dříví za potřebou vojenskou přivezeno 115 sáhů. Od 141 hrobů pro vojáky placeno po 10 kr. Celoroční výdej byl 3980 zl.; načež vypůjčeno 1450 zl., ostatní od sousedův splaceno.