Albrecht Václav ze Smiřic. 1593 - 1614

Opět sirotek sotva třiletý! — Ač ještě žil děda jeho bratr, však u stáří vysokém, Jaroslav ze Smiřic na Kostelci nad černými lesy, poručenství převzal Sigmund ze Smiřic, páně Václava bratranec, pán na Skalách, Dubu, Fridšteině, Hořicích a Kumburku, od r. 1397. také na Kostelci černém, a do smrti své r. 1608. zastával, a to věrně; neboť roku 1600. zakoupil k ruce svěřence svého Albrechta Václava a k panství Náchodskému připojil statek Risenburský od p. Jana z Talmberka za 8000 kop gr. českých, a sice: Risenburk hrad, dvůr poplužní, pivovar, městečka: Žernov a Červenáhora, vsi: Skalka, Všeliby, Olešnice, Víska, Stolín a Mstětín.

V té době i obec Náchodská, použivši doby příležité, na časy budoucí dobře se opatřila živým pramenem vydatné pomoci v potřebách obecních, když po smrti p. Tobiáše Slanského z Doubravice zakoupila r. 1600. zboží jeho Slanské; načež roku příštího od císaře Rudolfa majestat obdržela:

Majestat původní shořel při velikém ohni Náchodském r. 1663.; načež obec výpis téhož majestatu v řeči německé vyžádala r. 1673. od cís. hejtmanství hrabství Kladského na listu pergamenovém, s úřední pečeti větší vysutou a podpisem hejtmana Kladského hraběte Jana Jiříka Götz’e, který tuto v překladu českém podáváme:

„My Rudolf II. z Boží milosti volený císař Římský, po všecky časy rozmnožítel říše, Uherský, Český, Dalmatský král, arcikníže Rakouský, markrabě Moravský, Lucemburský a Slezský kníže, a Lužický markrabě etc. Vyznáváme a oznamujeme od Nás i na místě Našich dědicův a budoucích králův Českých i hrábí Kladských tímto listem všem, že jsme z obzvláštní milosti císařské i královské, z příčin hodných, s dobrým rozmyslem, po pilném a dospělém uvážení našich rad, jakožto nejvyšší poručník, pro větší užitek, vzdělání ano i rozmnožení pozůstalý statek sirotčí někdy Tobiáše Slanského z Doubravice a na Slaném opatrným, Našim věrným a milým: purkmistru, konšelům a celé obci města Náchoda v království Českém, jim a jejich budoucím, na časy věčné prodali trhem nezrušitedlným a jim propustili: ve vsi Slaném dvůr poplužní s poplužím tak, jak někdy Tobiášovi Slanskému z Doubravice a na Slaném i dědicům jeho byl prodán, a on toho držel, jměl, požíval aneb požívati mohl, směl, měl, a chtěl se všemi k tomu příslušnostmi, jakžkoliv by mohly jmenovány býti, a nic z toho nevyjímaje, v hrabství našem Kladském ležící, ve všech mezích a hranicích jak rozliční kusové od starodávna leží a od jiných sousedních vsí a statků jsou ob mezeny, i se všemi k tomu příslušnostmi nic z toho nevyjímaje, s dědinami, lesy a porostlinami půl třetího lánu, s lukami, s dvěma pustinami, s pastvami,, s potoky, s vodotočinami, s rybníky, s strouhami, s sádky a kuchyňkami, s jistým úrokem dvou kop míš. na dědině, kterouž, někdy Václav Turák ve vsi dotčené, Slaném, držel, s pustinou Plosov, též se zbožím Kodeřovským s příslušnou k tomu pustinou; — ves „Březová“ se dvory kmetcími, s dědinami ornými i neornými, s lidmi osedlými i neosedlými aneb z gruntův sběhlými, s sedláky, s zahradníky, s podruhy, s platem, s kůrmi, s vejci, s ospy, s robotami ku dvoru, s pokutami, s lukami, s pastvištěmi, s drahami, s palouky, s myslivostí s čižbami, také s robotami k sečení a hrabání ovsa a jiného obilí, s pastvami, s potokem, počínajícím ode drah dotčené vsi Březové až k výtoku u Žakešského mlýniště, s lovy rybními i rakův v potocích, s lesy, s háji, s horami, s kopci, s pahorky, s údolími, s cestami a stezkami, se všemi důchody, úroky panskými, soudem, požitky i se všemi jinými příslušnostmi, vyjmenovanými i nevyjmenovanými, nic ovšem nevyjímajíce z toho, co k nadepsanému dvoru poplužnímu ve vsi Slaném a vsi Březové od starodávna bez ujmy příslušelo, bylo držáno a užíváno, aby i oni podobně požívali a měli pod Námi, Našimi dědici a budoucími králi Českými, hrabí a pány hrabství Našeho Kladského, nic z toho nevyjímajíce a bez všeliké překážky. Podobně ves Slané s dědinou, s rolemi ornými i neornými, s sedláky, s zahradníky, s podruhy, s lidmi osedlými i neosedlými a z gruntův sběhlými, s ročními důchody, s obilím, s vejci a kůrmi, s platem, s ospy, se služebnostmi, všemi robotami ku dvoru, jako: orání, sečení ovsa a jiného obilí, sena i otav hrabání a do stodol zavážení i s jinými robotami dle potřeby a jak jim bude poručeno, se vší spravedlností, s panstvím, se vší zvůlí, nic nevyjímaje; — dále dva mlýny, hořejší Kadeřov, dolejní Plhánek zvaný, se vší zvůlí, že mohou mlýny ty opravovati, zvyšovati, a na jejich mlýništích budoucně i více mlýnů vyzdvihovati bez všeliké překážky, jak se jim nynějším i budoucím konšelům a obci častopsaného města Náchoda k lepšímu jich a většímu užitku líbiti a zdáti bude, — a také mají moc a právo míti, v dotčené vsi Slaném, statku jejich dědičně zakoupeném, řemeslníky osazovati a chovati, totiž: řezníky, pekaře, kováře, krejčí; a toho všeho se vší zvůlí požívati mají; Item výsadní krčma ve vsi Březové; i nemá napotom mimo tuto dotčenou krčmu žádnému osedlému poddanému panství Homolského povoleno býti, jakýmkoliv vymyšleným způsobem pivo pšeničné aneb ječné ze kterého města nebo pivovaru ve jmenované krčmě šenkovati a prodávati; pakli proti tomuto vysazenému řádu v zapovědí předc někdo pivo takové v dotčené krčmě šenkovati a prodávati by chtěl, mají častopsaní: purkmistr, konšelé a obec města Náchoda, nynější i budoucí, takové pivo, jim z pokuty propadlé, pobrati a s ním dle libosti naložiti. Také v hořejní a dolní krčmě ve vsi Slaném, mimo z Náchoda, žádná cizá piva — bez a mimo povolení purkmistra, konšel a celé obce dotčeného města Náchoda, v jejichžto moc dáno, piva všecka sem vysazovati — šenkovati a prodávati se nepovoluje pod pokutou propadení toho piva, jak nahoře řečeno. I dali jsme purkmistru a konšelům s celou obcí města Náchoda, jim a budoucím jich, tyto dotčené statky, dvory poplužní s poplužím, vsi, mlýny, krčmy i se všemi příslušnostmi za summu jmenovitě 9500 sß. míš.; a mají kupující Nám na zámek náš Kladský k ruce Našeho hejtmana hrabství Kladského hned při postoupení dotčeného statku Slaného s jeho příslušnostmi 5500 sß. míš., ostatní pak 4000 sß. míš. v nejprv příští sv. Jiří tohoto 1601. roku aneb do 14 dnů později, jinak při zabavení tohoto listu zákupního, v dobrých, berných penězích hotově složiti a vyplatiti, načež My dotčené vsi, dvory poplužní s poplužím, mlýny, krčmy městu Náchodu, jeho měšťanům a obyvatelům, i jich budoucím, ihned všecko jak nahoře psáno, do dědictví a vlastnictví postoupíme a dle způsobu a obyčeje našeho hrabství Kladského obyvately s poddaností k nim obrátíme; a oni Náchodští v pokojné toho držení uvedeni budou. A tak činíme s dobrým vědomím a mocí tohoto Našeho listu na ten způsob, aby oni častojmenovaní purkmistr a konšelé města Náchoda i s celou obcí, oni i jich budoucí, dotčené vsi, dvory poplužní s poplužím, mlýny a krčmy, jak to všecko podrobně bylo vyjmenováno, dědičně a věčně i se vším právem, s myslivostí, zvůlí a spravedlností, jak listy a handfesty na to vydané vykazují, a někdy Tobiáš Slanský z Doubravice to před tím koupil, držel a požíval anebo požívati mohl a směl jměli, požívali a drželi, to všecko a každé zvlášť, s dotčenými právy a spravedlnostmi, a také zastavovati, směniti a k obecnému užitku městskému obracovati dle nejlepší vůle a libosti, a s tím činiti, konati a nechati mohou a smějí jako s jinými svými vlastními a dědičnými statky za Nás Našich dědicův a budoucích králův Českých a hrabí Kladských, a to docela svobodně bez překážky. Také purkmistru, konšelům a celé obci města Náchoda, nynějším i budoucím, milostivě slibujeme, že je podle předložených rejstříků urbarních a dle tohoto Našeho listu zákupního ve všech jim prodaných statcích a kusech přichrániti chceme, také ode všeho pohledávání je svobodné míti, jim zniklé škody nahraditi, ovšem i zastoupiti je dáti, a je při tomto jejich jmění v pokojném držení a požívání proti každému udržovati. A protož přikazujeme všem a každému zvlášť v království našem Českém obyvatelům všech stavův, v jakékoli hodnosti a důstojenství jsou postaveni, a zvláště hejtmanu i úředníkům, nynějším i budoucím, hrabství Našeho Kladského přísně, a chceme, aby dotčeného purkmistra a konšele i celou obec města Náchoda, i také nynější a budoucí držiteli nahořepsaných vsí, dvorů poplužních s poplužím, mlýnův a krčem, při tomto trhu dědičném pokojně a bez překážky zachovávali, a je v ničemž ani v nejmenším mýliti nedávali a také žádnému jinému toho nedopouštěli; nýbrž je při tom chránili, ruku nad nimi drželi a je zachovali. Však mají dotčený purkmistr a konšelé města Náchoda s potomky jich a budoucími držiteli statku Slaného při úřadu Našem hejtmanství Kladského revers (úpis) složiti, že oni s celou obcí povinni a zavázáni jsou, netoliko v sněmovních a jiných obecních daních, mnoholi na zakoupený od nich statek tento podle lhůty vypadne, a od jiných obyvatelův a poddaných Našich v hrabství Kladském se odbývá, rovně spolutrpícími býti, ale i také na místě Našem úřadu Našemu Kladskému povinnou poslušnost zachovávati. Toho na potvrzení pečet Naše císařská zavěšena. Dán na hradě Našem královském v Praze dne 17. dubna roku 1601° —, království Našich Římském 26°, Uherském 29°, a Českém též 26°.“

Rudolphus

Ad mandatum dni electi Imperatoris pprium

Quintin.

Aby však peníz tržní vyplatiti mohli, mimo jiné zaprodali pod úrok všecky grunty zádušní, kněžské, špitálské a obecní některé. Tak louky zádušní rozprodány na 20 dílců za 300 sß., role kněžské a zádušní na 50 za 500 sß., a role obecní „rychta“ na 10 za 90 kop gr. míšeňských.55

Toho času pan Sigmund ze Smiřic co věrný poručník netoliko pečoval o časné zboží svěřence svého, ale nad to nadevšecko o všestranné jeho vzdělání, Albrecht Václav ze Smiřic, ještě mládeneček, dán na vysoké školy do Heidelberga, odtud do Jenevy, tehdáž velmi proslulé, načež v Paříži i v literním umění dále se vzdělával, i v rytířských způsobech se cvičil. Ukončiv takto studie, vydal se v společenství pana ze Stubenberka (Fridricha)56 Albrechta Pecingara a Michala Slavaty z Chlumu na daleké cesty ku spatření jiných národů a způsobů jich. Cesta jejich šla do Nizozemí, Anglie, Skotska; odtud v průvodu hraběte Skotského od tamního krále Jakoba jim na počest přidaného přeplouli do Dublína, hlavního města ostrovu Irského. Při zpáteční plavbě do Skotska zastihla je bouře mořská (7. března), kterouž dlouho byli zmítáni, až i loď o skálu se stroskotala; s obtíží velikou dostíhli břeh ostrůvka nepatrného, kdež pod šírým nebem při dešti a padání sněhu přenocovati musili, schoulivše se těly svými na hromadu, a takto jeden o druhého se shřívajíce. Z rána sebrali zbytky zboží svého z lodě stroskotané na břehu, a po dva dni v bídné chatě aspoň teplem zotaviti se hleděli, načež na loďce malé doplaveni do Skotska. Navrátili se pak přes Anglii, Belgii, Francii do přímoří Italského — (tu snad i do Benátek) — odkud skrze říši Německou do Čech se dostali po velikonoci. — Kterého roku tato cesta se dála, na jisto udati nevíme; jelikož však zápiska se nalézá, že r. 1610. panu Albrechtovi Václavu z Náchoda do Benátek poslány byly 3000 kop gr., snadně cestování toto na léta 1609 a 1610 položiti můžeme. —

Roku 1611. po smrti Jaroslava ze Smiřic zdědil p. Albrecht Václav co nejstarší v rodu panství Kostelec nad černými lesy; načež r. 1613. přikoupil zboží Třebešovské, totiž: Třebešov velký a malý, též půl Litoboře za 9645 sß. gr. č.57

Pan Albrecht Václav ze Smiřic vzdělán na vysokých školách cizinských, a procestovav skoro celou západní Evropu, jal se i panství svá ozdobovati. Škoda, že v mladém věku zšel z tohoto světa; však i v krátké té době dvojí památku trvající pozůstavil:

1.) Především osvědčil dětinnou a zbožnou vděčnost svou k předkům svým, když v kostele sv. Vavřince z kamene bílého a tvrdého postaviti dal slušný pomník, jehož popis aspoň podáme.

Nejvýše, čteme tato slova:

„Wjm zagiste zie Wykupitcl mug žiw gest a zie poslednij den zemie wstati mam a zase obleczen budu koži mau a w tiele mem uzrzym Boha meho kterehož uzrzim ga sam a oczi me spatrzi a ne jine.

Job. 19. kp.“

Níže pod římsou:

„Letha 1566 w patek den S. Mikulasse Urozeny pan pan Albrecht Smirziczky Zsmirzicz, Syn tehož Pana Urozeny pan pan Waczlaw Smiricz(k)y z Smirzicz na nachodie. a Sskworczj Wautery den S. Wawrzyncze letha 1593 Bieh zivota prostrzedkem Smrti cziasne dokonawsse Tiela gich tuto w Panu odpocziwagi weseleho a Blahoslawene o wzkrzyssenij oczekawagi.“

Pod tím ve výklenku, prací vypukly nalézá se Spasitel na kříži, podle kříže s obé strany klečí rytíři v celém brnění, majíce ruce k modlitbě spjaté. Pod křížem ve způsob podstavce jest trojhran, v němž vytesáno:

„Synowe pana Albrechta
Zygkmund vmrzel letha 1558
Jaroslaw vmrzel letha 1570
Albrecht vmrzel letha 1567.“

Na spodní části v šíři celého pomníku:

Nápis na pomníku

Což takto rozumíno:

Albrecht Smiřický Z Smiřic, zemřel r. 1566.; Hedvika Smiřická Z Hasenburka, manželka předešlého, skonala r. 1592.; Wáclav Smiřičký Z Smiřic, usnul v Pánu r. 1593.; Dorota Smiřická Z Šternberka, předešlého manželka ; jejíž rok smrti neudán, jelikož syna svého Albrechta Václava přečkala; tedy při postavení pomníku tohoto na živu byla. —

2.) Přestavěl hlavní část nynějšího zámku z gruntu, jak se po dnes spatřuje, mimo některých pozdějších přídavků povrchních. Od něho pocházejí všecky stavby, zaujímající vnitřní dva malé dvorce zámecké i s malou věží hodinovou. Ohromná kulatá věž, jádro celého hradu, jest původní od prvního založení v století XIII., a toliko vrchní část změny utrpěla; pán Smiřický dal ji obnovili „třikráte prozračnou.“ — Všecky ostatní částky zámku pocházeji z doby pozdnější. Náklad na tuto stavbu byl dosti znamenitý; neboť vydáno 18.384 sß. gr. míšeňských; nad to pak na vyzdvižení věže hodinové a na obnovu věže staré naloženo 4157 kop gr. míš.

I stavitele i rok udává kámen, zasazený nade vchodem do druhého dvorce, kdež vytesán znak Smiřický (podle něho štít prázdný, jelikož pán byl neženat) a pod ním nápis:

„Albrecht Waczlaw Smirzicz-
ky z Smirzicz na Nachodie Rysm-
burku Sskworczi a Kostelczi nad
czernymi lesy Letha 1611.“

Roku 1612. potvrdil Náchodským nadání jejich listem obšírným v slova tato :

„Já Albrecht Václav Smiřický ze Smiřic na Náchodě, Risenburku, Škvorci a Kostelci nad černými lesy etc. Ku památce věčné. Známo činím tímto listem obecně předevšemi, kdežkoli čten nebo čtoucí slyšán bude, a zvláště tu, kdež náleží. Jakož jsou opatrní Purgkmistr a konšelé též starší obecní přísežní města Náchoda i na místě a jmenem vší obce téhož města, poddaní moji věrní milí, předstoupivše předemne ukázali mi svá obdarování a privilegia, kteráž od Jich Milostí Králův Českých též od Knížat i jiných pánův a předešlých držitelův panství Náchodského, pánův předkův mých, sobě nadané mají, těmi se od starodávna řídili, spravovali a posavad jimi a vedle nich se řídí, spravují a bez všelijaké překážky toho požívají. Jako první list……“ (Zdeť se všecky listiny nám již známé opakují) „A tak dále, jakž ta privilegia, obdarování a listové jejich v originalích svých na pergameně psána, ode mne očitě spatřína, na písmě i na pečetích celá a neporušená, vše v obšírnějších slovech v sobě to obsahují a zavírají. Mne za to napřed psaný purgkmistr a konšelé, starší obecní i na místě vší té obce v poníženosti prosíce a žádajíce, abych je při takových všech jejich svobodách, nadáních, privilegiích a obdarováních zůstavil, jim je potvrdil, ruku ochrannou nad nimi držel, i také nad to vejše víc některými zvláštními milostmi a svobodami ku zvelebení téhož města je a potomky jich abych obdařil. Kterýchžto všech tuto připomenutých obdarování, listův, majestatův, privilegií a svobod a jejich snažně ponížené žádosti Já pováživše, a jich věrnost, poddanost a poslušnost, kterouž jsou jak pánům předkům Mým, také ke mně skutečně prokazovati hleděli, a posavád se tak ke Mně zachovávati, seznavše; i aby na potomní časy tím snažněji a volněji ke Mně i k dědicům a budoucím mým v té poslušnosti nalézati se hleděli, k nim tou milostí jsem se naklonil. A protož Já s počátku psaný Albrecht Václav Smiřický ze Smiřic s dobrým Mým rozmyslem a dobrovolně všech těch svrchu jmenovaných listův a obdarování a v nich obsažených privilegií, svobod, vejsad dobrých, chvalitebných, starobylých řádův obyčeje a zvyklosti ve všech punktech a klauzulích a artikulích, nejinák než jakoby tuto do tohoto Mého listu slovo od slova vepsáni a opáčeni byli, jsem potvrdil, a mocí tohoto listu, jsa toho všeho jakožto pán dědičný města Náchoda dobře mocen, ovšem potvrzuji, schvaluji, a je: purgkmistra a konšely, starší obecní i všecků obec města Náchoda nynější i budoucí potomky jich při všem, i také čeho jsou koliv předešle víc nad ta obdarování užívali, bezevší vejmínky zcela a zouplna zůstavuji. A nad to nade všecko je často psané; purgkmistra, konšely, starší obecní, přísežné i všecku obec města Náchoda nynější i budoucí potomky jejich touto zvláštní milostí a svobodou je daruji a za právo věčné tímto listem ustanovuji:

Předně. Kostel, jeden v městě Náchodě se dvěma při něm věžemi i se zvony u prostřed města neb rynku, jakžto v okršlku svém postaven stojí. A druhý kostel blíž od města Náchoda, kdež slově u sv. Jana, v Starém městě Náchodě ležící s krchovem, kdež oni Náchodští od starodávna své pohřby mívají. Item. Dům farní a ško1u s ve městě Náchodě ležící, s dědinami, rolemi, lukami, zahradami, lesy, s kusem řeky a se vším jiným příslušenstvím, což tak od starodávna k týmž kostelům a faře přináleželo a summou toho všeho, čehož jsou jak na vychování správcův církevních a školních, též potřeby kostelů a školy i jiného potřebného se dotýkající všelijak od starodávna požívali, to vše jim: purgkmistru a konšelům, starším obecním i vší obci města Náchoda na časy budoucí a věčné dávám a osvobozuji. Však tak a na ten jistý způsob, aby oni: purgkmistr a konšelé i všecka obec města Náchoda k týmž kostelům a na tutéž faru a školu jednali a nařizovali a dosazovali knězi a správce církevní i školní muže hodné, pobožné, učené, ty a takové, kteřížby podle zákona Božího a konfessí české z písem svatých vzaté, na níž list a majestát od J. Mti slavné a svaté paměti císaře Rudolfa, toho jména druhého, jakožto krále Českého všem třem u víře svaté křesťanské sjednoceným k též konfessí české se přiznávajícím, tělo a krev Pána našeho Ježíše Krista pod obojí spůsobou přijímajícím, stavům království Českého na svobodné provozování náboženství jejich křesťanského léta 1609. daný se vztahuje, učení své vedli, lid Boží témuž vyučovali, touž konfessí a konsistoří Pražskou pod obojí se řídili, správce školní k Akademii učení Pražského pod obojí přijímající se přiznávali, sobě sami na tutéž kollaturu a školu jednati, nařizovati, dosazovati mohli a dosazovali, a v tom dále se vedle snesení dotčených tří pánův stavův pod obojí řídili bez mé, dědicův mých i budoucích pánův a držitelův města Náchoda překážky všelijaké.

Druhé. Aby mohli, moc a svobodu měli měšťané Náchodští, kteříž v držení jsou nebo potom v držení budou, domu těch, k nimž od starodávna várky piva přísluší, a držitelova jejich,, že prvé, vařívali, vedle téhož starobylého pořádku takových várek na časy budoucí a věčné požívati, a piva bílá pšeniční i ječná dáli vařiti, je prodávati, v domích svých šenkovati i jinám jak do domův sousedských tu v městě Náchodě. tak do vesnic jich k šosu náležejících, totiž: do Starého Města Náchoda, Bílejovce, Bražce, Malého Poříčí, Sendraže, Mezilesí, Slaného a Březovy, též i do jiných některých mých vlastních krčem a vesnic, do nichž také od starodávna piva svá vystavovali a posavád ještě vystavují, jmenovitě do vsí: Lipího. Jizbice. Dobrošova, dolejší Radechovy, na Babí, na Pavlišov a do Ždárek vystavovati, a je svobodně dáti šenkovati a jak já, tak ani dědicové, a budoucí moji držitelové panství Náchodského, do téhož města Náchoda ani do vesnic jejich výše psaných, též ani do mých svrchu zejména položených vesnic žádného vína, ani piva, též ani páleného k šenkování vystavovati, vydávati, ani žádných domův šenkovních nebo krčem tu sobě stavěli a zarážeti nemám a nemají. Item. Slady pšeničné i ječné na své sladovně obecní tu při městě Náchodě, aby k té potřebě k vaření piva dělati dáti mohli; však z toho obého, jakž ze sladovny tak i pivovaru obecního a krčem mých svrchu psaných, aby z každého sladu a od každého varu Mně, dědicům a budoucím držitelům panství Náchodského jednu kopu míšeňskou, a nic víc, na budoucí časy platiti povinni byli; a naproti tomu, cožby se kdykoliv na opravu pivovaru jejich obecního aneb na rozličné potřeby do téhož pivovaru, kterýž od starodávna tu v městě Náchodě mají, vynaložiti musilo a vynaložilo, tedy aby vždycky jedna polovice toho nákladu podle starodávního způsobu z důchodův mých ze zámku Náchoda. a druhá polovice od obce Náchodské nyní i na časy budoucí a věčné vycházela a se dávala.

Třetí. Kdež jsou také oni Náchodští od starodávna v ty dva jarmarky, kteříž se v městě Náchodě, jeden při času neb na den Sv. Víta, druhý na den Sv. Martina držívají, cla a mejta všelijaká, jak v obou branách z vozů a koní, tak i v městě z krámův a míst kupeckých a handlířskych platy vybírali a k obecním potřebám je obraceli; toho takového cla, mejta a platu aby též purgkmistr, konšelé i všecka obec města Náchoda, nynější i budoucí jejich, tak na budoucí časy k obci té vybírati a požívati mohli, při tom při všem neproměnitelně je zůstavuji.

Čtvrté. Jakož jsou oni často psaní purgkmistr a konšelé města mého Náchoda v rathouze jejich sklad a handl solní od starodávna mívali, a sůl v prosticích neb bečkách větších i menších k ruce vší obce skupujíce, ji zase jak tu do města tak do okolních městeček a vesnic prodávali a posavád prodávají, při tom takovém skladu a handli solním aby jej i dále na budoucí časy bezevší překážky buďto v rathouze neb kdeby sobě k tomu místo obrali, k obci své vésti mohli, Já je zůstavuji; a tomu chci, aby takového handle solního v žádné vesnici k zámku a městu Náchodu náležité na časy budoucí blíže jedné míle od města Náchoda žádný nevedl, a na prostice nebo bečky ani strychy, korce neb jakžkoliv jinač soli (krom jedenkaždý k své vlastní domácí potřebě) nepřekupoval, neprodával pod propadením jim Náchodským té vší soli, cožby se jí kdy u koho tak koupené nalezlo a postíhlo.

Páté. Aby mohli, moc a svobodu měli na časy věcně budoucí všickni měšťané téhož města Náchoda i předměstští spolusousedé jejich všech živností, řemesel, handlů a obchodů měšťanských, jakých jiná královská, panská neb rytířská v tomto království požívají, bez ublížení a obtěžování jedni druhých svobodně požívati, a jedenkaždý z nich vedle možnosti a libosti své všelijaké- živnosti, handle neb kupectví i řemesla provozovati, a na čem koliv sobě živnosti spravedlivě a náležitě křesťansky dobejvati beze všeho plata i také překážky a odpornosti mé i dědicův a budoucích pánův držitelův téhož města Náchoda.

Šesté. Kdoby kolivěk z měšťanův a sousedův osedlých v témž městě Náchodě vína šenkovali chtěl, to aby učiniti a je skupovati a zase prodávati i šenkovati mohl; však aby žádný vína k šenku dříve nenačínal a načíti nesměl, lečby prvé, tak jakž ten řád od starodávna tu se zachovával, takového vína košt půl pinty purgkmistru přinesl a dal, a potom je sobě od purgkmistra a konšelův města Náchoda spravedlivě podle jích povinnosti šacované a vysazené měl, což oni na své závazky šacovati, saditi mají a povinni jsou; a za tu jejich práci povinen bude ten každý, komuž se tak víno saditi bude, podle starobylého obyčeje jim: purgkmistru a konšelům svačinu, vedle vůle a možnosti své, připraviti, a k tomu z jedné každé nádoby desítivěderní jednu pintu vína jim odvesti, též z každého vědra vína vyšenkovaného po jednom groši míšenském platu k obci Náchodské dáti. Pakliby se kdo tak nezachoval, a o své ujmě, prvé nežliby jeho víno tak sazeno bylo, je načal a šenkoval: tedy ten každý jakožto svévolný a řád dobrý rušící má od úřadu vězením vedle spravedlivého jejich uvážení ztrestán býti, a k tomu povinen bude pokuty peněžité desíti kop míš. k obci dáti.

Sedmé. Z těch všech měšťanských živností, řemesel, obchodů, handlů a kupectví, jakéžkoliv podle těch svobod kdy provozují a provozovati budou, aby Mně, dědicům Mým a budoucím držitelům města Náchoda na časy věčně budoucí tatáž obec města Náchoda i s vesnicemi svými šosovními svrchu jmenovanými, k témuž městu od starodávna náležitými, platu peněžitého, od starodávna šosu jmenovaného a povinného, každoročně Sedmdesáte kop míš. rozdílně na dva terminy, totiž: na sv. Jiří třidceti pět kop míš. a na sv. Havla 35 kop míš., a více nic, platiti a odvozovati povinni byli.

Osmé. Tuto pak obzvláštní milost často psaným: purgkmistru, konšelům a starším obecním i vší obci téhož města Náchoda nynějším i budoucím a potomkům jejich činím, k tomu povoluji, plnou moc, právo a svobodu jim dávám: kdyžby kdokoliv a kdykoliv z lidí hodných, dobře zachovalých mezi nimi tu v městě Náchodě neb při městě se osaditi a živnost svou provozovati chtěl, toho při purgkmistru a konšelích v plné raddě náležitě vyhledával, své pořádné na svět splození a dobré zachování a svobodství před nimi ukázal a žádné vrchnosti poddaností zavázán nebyl, toho každého aby do spoluměšťanství a sousedství svého volně přijíti, jej poddaností a poslušenstvím mně k ruce zakázati, živnosti i práva městského mezi sebou jemu povoliti, a zakoupení jeho knihami svými městskými stvrditi; a byl-li by ten, kdoby se tu v městě Náchodě osadili chtěl, které vrchnosti poddaným, o něho o propuštění jeho se dopisovati mohli a moc měli. Též také každého osedlého i neusedlého z měšťanův neb obyvatelův města Náchod a obého pohlaví, žádného nevýmínujíc, kdyžby kdokoliv z nich v městě neb při městě Náchodě déle zůstávati, tu se živiti nemínil, a jinde sobě bytnost neb živnost oblíbíc jinám se odtud obrátiti chtěl, při nich toho žádal aneb od nich pořádné odpuštění vzal; toho každého z člověčenství, z poddanosti, z poslušnosti a ze vší povinnosti, a čímž by tak koliv Mně neb dědicům, budoucím mým a témuž městu zavázán byl, aby mohli a moc měli listem zhostním pod pečetí svou městskou propustiti, vyhostiti a jeho svobodna učiniti, i o jeho pořádném na svět splození, též rodičův i jeho samého zachování vysvědčiti; a ten každý, jsa tak od nich propuštěn a svobodný učiněn, aby se sám neb sami i se vším svým uměním odtud, kdeby se jemu neb jiným vidělo, jinam mohli bez překážky obrátiti a ve svobodě své zůstávati. Nicméně a tolikéž i lidi poddací jich obého pohlaví z často psaných vesnic k šosu města Náchoda přináležejících, jak by kdy příčina jim se komu dala a nebo oni Náchodští potřebu toho uznali, aby je podle vůle své z poddanosti a člověčenství listy výhostními propouštěti a osvobozovati mohli a moc měli; kteřížto listové výhostní od nich: purgkmistra a konšelův tak komužkoliv vydáváni, mají takovou moc míti, a každému na každém místě v takové podstatě, mocnosti, hodnosti a vážnosti i platni býti, nejinak, nežli jakoby odemne i aneb dědicův, mých a budoucích držitelův a pánův města Náchoda vydávány, a ty osoby listy výhostními propuštěny a osvobozeny byly.

Deváté. Aby purgkmistr a konšelé města Náchoda nynější i budoucí pro jakéžkoliv viny, přečinění a vejstupky spoluměšťany a sousedy též obyvatele a podšosovní své sami na své závazky podle práva a spravedlivého uvážení zasloužilými pokutami trestati moc a svobodu měli, a uznalliby kdy toho potřebu, tedy i starší obecní k takovému uvažování povolali; a když by se pokut peněžitých dotklo, ty na opravu města, aby obraceli.

Desáté. Jakož jsou sobě také purgkmistr a konšelé, též starší obecní i všecka obec města Náchoda s jistým povolením pánův předkův mých statek Slanský s jeho příslušenstvím k jich vlastnímu užívání koupili a zaplatili, a na to Majestat od J. Mti Císařské, slavné a svaté paměti císaře Rudolfa, toho jména druhého, jakožto krále Českého sobě daný a to stvrzeno mají, toho také aby mohli, moc a svobodu měli, vše tak zouplna a v té podstatě, jakž týž majestát v sobě obsahuje a zavírá, bez vší překážky a odpornosti mé, dědicův a budoucích mých, i jiného každého člověka nyní i na časy budoucí a věčné požívati a ním jakožto svým vlastním mocně a svobodně vládnouti.

A což jest tak koliv často psaným měšťanům a obyvatelům i vší obci města Náchoda a poddacím jejich, jakž svrchu dotčeno, od Jich Milostí králův Českých, knížat a pánův předkův mých majestáty a listy vysazeno, osvobozeno i také tuto teď ode mne toho všeho potvrzeno, obnoveno, nad to vejš i více ode mne učiněno a nadáno, jakž tytéž listové a majestatové předešlí i také tento list můj v sobě to obšírněji obsahují a vysvětlují, s počátku psaný Albrecht Václav Smiřícký ze Smiřic za sebe, dědice své i budoucí držitele města Náchoda slibuji a připovídám je často psané: purgkmistra a konšely, starší obecní i všecku obec města Náchoda, nynější i budoucí jejich, též poddací jejich, při tom při všem v znění a ve všech punktech a klauzulích pevně, stále a neporušitelně bez všelikého přerušení je zachovati, a v tom i dědice budoucí své i každého držitele zámku a města Náchoda zavazuji, aby i oni je při tom při všem, což se nadpisuje, stále, neproměnitelně zachovali, a zachovati povinni byli, a žádným vymyšleným spůsobem toho ničehož, což tento list i předešlí svrchu připomenutí listové a obdarování jejich v sobě obsahují, nerušili, neproměňovali, překážky žádné v tom jim nečinili a činiti nemohli, moci neměli nyní i na časy budoucí a věčné. A pro budoucí jistější toho bezpečnost a stálost i dokonalejší toho. všeho utvrzení týmž často psaným: purgkmistru, konšelům, starším obecním i vší obci města Náchoda nynějším i budoucím jejich k tomu povoluji, aby oni neb budoucí jejich, vyžádajíc nad toto od Jeho Milosti Císařské jakožto krále Českého relací a povolení, tento můj list, obdarování, nadání, osvobození, jim ode mne dané, a tak to všecko, což týž list můj a jiní listové a obdarování jejich v sobě obsahují, slovo od slova a zouplna, když by koliv toho potřebu býti poznali, na tutéž relaci císařskou a královskou do desk zemských sobě vložiti a vepsati dáti mohli.

Toho všeho, na věčné potvrzení a pro lepší jistotu pečet mou vlastní přirozenou s jistým mým vědomím k tomuto listu jsem visutě přitisknouti rozkázal, a v něm se též vlastní rukou podepsal; a pro širší toho vědomost dožádal jsem se urozených pánův pana Rudolfa ze Štubenberku a na Novém Městě Hradišti nad Metují, J. Mti Římského císaře, Uherského a Českého krále komorníka a dědičného šenka knížetství Štýrského, a pana Jana Rudolfa Trčky z Lípy na Světlé nad Sázavou, Lipnici, Opočně, Smiřicích a Klinicích, J. Mti Císařské raddy a urozených a statečných rytířův pana Oldřicha Gerštorfa z Gerštorfu a z Malšvic na velkém Vosově a Skřípli, J. Mti. Císařské raddy a prokuratora J. Mti. v království Českém, a pana Jindřicha Beřkovského z Šebířova a na Lojovicích, a též slovutné a vzácné poctivosti pana Eliáše Rozyna z Javorníka a pana Tobiáše Štefka z Koloděj, obou měšťanův Nového Města Pražského, že jsou také podle mne pečeti své k tomuto listu na svědomí, však jim, dědicům a budoucím jich beze škody, vědomě přivěsiti dali. Kterýžto list jest dán a psán léta od Narození Syna Božího 1612. ve středu den pamětní Stětí sv. Jana, jinak 29. dne měsíce srpna.“

Od něho zachovává cech krejčovský list pergamenový, v Kostelci nad černými lesy daný, dne 9. března 1613. pod pečetmi p. Rudolfa ze Štubenberka a Jindřicha Beřkovského z Šebířova; o němž při roku 1538. byla zmínka.

Roku 1613. přikoupil ku panství Náchodskému sousední zboží Třebešovské, totiž Třebešov Veliký a Malý s polovicí Litoboře za 18500 sß. gr. míš. od Markvarta Stranovského ze Svojovic.

Však mladý tento pán zachvácen zimnicí skonal v Kostelci černém r. 1614. Kterakto nenadálá ztráta jeho překvapila ano i všeobecné účastenství a zármutek zbudila, jaké vážnosti a lásky požíval, dosvědčil pohřeb jeho i památka a ucta jemu konána. Tělo jeho z Kostelce až na Náchod ve slavném průvodu pohřebním od přátel, úředníkův a lidu poddaného bylo doprovázeno, ve chrámích po cestě s ním pozastavováno a kázaní nad ním konáno. Tak se dělo i ve Skalici nad Úpou, kdež zemřelý při planoucích svících a pochodních veřejně byl vystaven, a nesmírnému zástupu lidu pána svého oplakávajícího smuteční řeč mluvil farář místní. Konečně když i v kostele Náchodském slavná pobožnost pohřební s kázáním byla vykonána, uložen jest v rakvi cínové do krypty k otci a dědu svému. Na rakev připevněn list mosazný s nápisem tímto: „Urozený pán pan Albrecht Václav Smiřický ze Smiřic na Náchodě, Risenburku, Škvorci a Kostelci nad černými lesy, maje věku svého 23 a půl roka, život svůj časný dokonal ve čtvrtek po sv. Jiří dne 24. dubna 1614. Jeho tělo v této rakvi odpočívá v Pánu Bohu radostného z mrtvých vzkříšei očekávaje.58


55 Role „rychta“ zvané leží pod lesem Bránkou mezi stezníkem a cestou vedoucí k Novému Městu.

56 Aneb Rudolfa, pána na Novém Městě, manžela Kateřiny;- sestry téhož Albrechta Václava ze Smiřic, zemřelé r. 1608.

57 Zápis trhu tohoto schází.

58 Z řečí pohřebních nad p. Albrechtem Václavem ze Smiřic 15 jich tiskem bylo vydáno; skladatelé jejich byli: Tobiáš Uštvánius Mezeřický, děkan Náchodský; Jan Karchesius Třebenický, farář v Kostelci Náchodském; Vít Falckrab Klatovský, farář ve Skalici; Bohuslav Klatovský ze Žatče, děkan v Hořicích; Blažej Borovský z Borova (farář v Holohlavech); Sixt Palma Modličanský; Vít Phagel Písecký (děkan v Kostelci černém); Vít Jakeš Přerovský; Václav Karion (farář v Konojedech); Jakub Akanthido-Mitis Velko-Polomský (farář v Skramnicích); Viktorin Adam Martinský (farář v Slušticích); Jan Stefanides Chrudimský (farář v Král. Městci); Simon Stefanides Husinský (farář v Libuni); Adam Spacier Kouřimský (farář v Řičanech); a Jiří Dikastus z Miřkova (farář v Praze).