Vojtěch z Pernsteina a na Helfensteině. 1533 - 1534

Vojtěch z Pernsteina a na Helfensteině.¹ 1533 - 1534

Rod pánův z Pernsteina, užívající ve znaku hlavu zubří, na Moravě původ svůj vzal, jehož první známý předek jmenuje se r. 1174. Hotart či Gothard; téhož pravnuk Štěpan první přijal jméno rodní „z Pernsteina (1243 — 94).² Nejznamenitější potomek byl pan Vilém z Pernsteina, kterýž i v Čechách se usadil, a když byl úřad nejvyššího hofmistra království Českého od r. 1487. do 1514. zastával, v Pardubicích r. 1521. umřel, stár přes 85 let. Tento pán moudrým hospodařením a přikupováním nových statků, ku př. Pardubic s Kunětickou horou a zboží Litického od vévod Minsterberských, zvláště pak statků klášterův zrušených tak velice panství své rozšířil, že velikostí jmění svého všecky tehdejší pány české i moravské ano i mnohá, cizí knížata převýšil; neboť když byl roku 1507. syny své bohatě podělil, a to Vojtěcha statky v Čechách, a Jana na Moravě, sám sobě ještě znamenité zboží na Moravě i v Čechách pozůstavil. Hlavní zásluhu a trvající památku pojistil sobě pan Vilém tím, že ušlechtilému a horlivému vlastenectví jeho děkovati měly Čechy za památnou smlouvu svatováclavskou r. 1517., kteráž mnoholetým a krvavým rozbrojům mezi stavy českými za slabého krále Vladislava a dětského syna jeho Ludvíka konec učinila. Vojtěch z Pernsteina, syn mladší, od otce svého r. 1507. obdržev panství Pardubické, Litické, Potensteinské, Rychnovské, Brandýsské, Landskronské a Landsperské v Čechách, zboží své přikupováním nových statků rozmnožoval; tak r. 1527. Města Nového Hradiště nad Metují od p. Jana Černčického z Kácova, Jesenice od Kunaty mlad. z Dobřenic, r. 1528. Městce od Jana a Mikuláše, bratří Sendražských ze Sendražic; konečně r. 1533. i Náchoda se zbožím Visenburským. Na krátko však těšil se Náchod z pána nového; neboť již 17. března 1534 zemřel bezdětek, zastávaje po otci svém od r. 1514. úřad nejvyššího hofmistra království Českého.