Z nejpřednějších rodův panských v Čechách byly četné větve tak zvaných Hronovcův. Nejstarší oudové rodu toho dle listin byli r. 1188. bratři Načerat a Smil (snad Hronovi synové). Načeratův vnuk ze syna Pakoslava byl Hron z Náchoda, jehožto potomkové, jak již povědíno, na Moravě co hrabata vymřeli v století XVII. Smilovi potomci rozdělili se na hojné větve panské: pánův z Lichtenburka, pánův z Ronova, pánův z Lipé, z Dubé, z Pirksteina a j.; všickni pak užívali ve znaku ostrev, t. křižmo kladené dvě sněte. Páni z Dubé, o nichž nám řeč bude, jméno své vzali od hradu a města řečeného: Dubá v Boleslavsku.
Proslulý silou a udatenstvím byl pán Hynek z Dubé, kterýž od r. 1280. statně hájil vlast proti loupeživým Braniborům; jméno jeho při všech dějích znamenitějších se připomíná, ano i co muž věhlasný jmenován od krále Václava II. místodržícím v Polsku. Jemu již nepochybně náležel Fridland, panství české (nyní ve Slezsku za Brúmovem). Ze synů jeho připomínáme Hynka z Dubé, hejtmana Kladského a Potu z Fridlandu (r. 1312.).
Pota z Fridlandu pozůstavil čtyry syny. Hynka neb Hajmana z Dubé na Náchodě, Hynka, řečeného Hlaváč na Skalici, Hynka, řečeného Crha na Visenburce, a Václava.