Listy svobodnické1
a.)
Známo buď všem nynějším i budúcím, že my Hynek z Náchoda, řečený z Dubé jsouce na tiele našem zdravy, mocné síly naší užíváme a rozumu našeho zdravého, a držiece o to předtiem s přátely našiemi dokonalú raddu, prodáváme muži rošaffnému Machkovi, řečenému z Soviřic (?), i jeho námiestkóm dvuor jeden ve vsi Rtyni s šestnácti pruty rolí jemu Machkovi k pravé službie a neb človiečenstvie, totiž jakž dole psáno stojie, jemu neb jeho námiestkóm k držení, vládnutí, užievání, zmieniení, zastavení a vladařství, a dle jich libosti obrácení, od mezí jich prvních až k mezem posledním, s lesy, lukami, zahradami malými nebo velkými, k předřečeným rolím pořádnie náležitými, tak že tentýž Machko (sic) neb námiestkové jeho z předdotčeného statku mají a povinni budú nám neb našim námiestkóm s jednu kuší pieší, kdyby zámek náš od nepřátel našich obležen byl, slúžiti; jiných pak všech robot a služeb osvobozeni a prázdni býti mají. My pak výš připomenutý Hynek a nebo naši námiestkové jej Machka a námiestky jeho při tom právu již vysloveném slibujeme zanechati a zachovati; také připoviedáme předřečenému Machkovi a neb jeho námiestkóm týž jmenovaný statek správu zastúpiti a osvoboditi proti každé osobě témuž statku odboj činiecí, a to právem prodeje našeho; a aby téhož Machka a námiestkóv jeho kup a náš neb námiestkóv našich prodaj dostatečniejší pevnost miel, na sviedectví toho a plniejší prozřetedlnost k tomu listu pečet naši přiviesiti za slušné jsme uznali. Datum a actum v zámku Abrzpach Letha Pánie m ccc l xxxj° první sobotu po svátku svatého Prokopa vyznavače slavného. (6. Juli 1381.)
b.)
Ja Genyk z kostelcze Wyznawam tiemto lystem zgewnie przedewssemy lidmi ktoz gey vzrzie aneb cztucz slyssety budu ze gsa zdrav a sebe moczen dobrowolnye prodal sem a moczy tohoto lystu prodawam dwuor swuoy swobodny wewsy werhtini s ssestnasty pruty role wtyech mezech a whranicziech Jakož su przedkowe mogi a ga poniech drzialy stu sluzbu iakoz sie w listu hlawnyem zawazuge kteryz gest na ten dwuor vdielan dobre pamietij od vrozeneho pana pana hynka s Nachoda rzeczeneho zdubee Ten sem prodal a dobrowolnye prodawam michalczowij z Batniewicz za Trzidczetij a za dwie kopie grossuw penyez dobrych strziebrnych y geho diediczuom buduczym, kterzizto penieze gsu mnie od nyeho dani a splnieny, a ga gyz swrchupsany Genyk ktomu dworu nemam zadneho prawa any mogy buduczij, a toho na swiedomye swu peczet kterez przi teto dobre wuoly pozywam dal sem prziwiesytij k teto dobre wuoly a ktomuto lystu, a pro lepssye swiedomye prosyl sem vrozeneho pana pana alssie s Rysmburka sedyenym na Ratiborzicziech a vrozeneho pana Miksse s Zampachu a z Bolehosstye w ty czasy vrzednyka na Nachodye a slowutnych panossij Jana Tamchyny z Dubrawicze waczlawa holuba z prowuzy purgrabie na homolij ze su swe peczetij podle mne k swiedomy prziwiesily ktomuto lystu Genz gest dan a psan leta po narozenie Syna Bozieho Tissiczieho cztyrzista ssezdessateho ssesteho we cztwrtek den swate panny Dorothy. (6. Febr. 1466.)2
My Girzyk z Cunstatu pan na Podiebradech w ty czasy zprawcie a hoffmistr kralowstwie Czeskeho Znamo czinijme tiemto listem wssem lidem nynieyssim y buduczim kterak przissel przed nas Jan Wanina rychtarz ze wsi Hrtiny sbozie a panstwie nasseho Wismburskeho zprawugie nas kterak ta Rychta w Hrtinie od starodawna byla gest wysazena a swobodami a prawy panuow z Wismburka obbdarzena, a ze listowe kterziz na to byli zdielani ztraceni gsu a ziadal na nas abychom listem nassim pro buduczy pewnost swobod a praw kterezby k tee rychtie przislusseti miely pojistiti a potwrditi raczili Protoz my gsuce diediczny pan toho sbozie Wismburskeho waziwsse prosbu a ziadost geho y to take kterak iakoz nas zprawil bezelstnie ti listowe ztraceni gsu nechtiecze geho w tee prosbie a ziadosti oslysseti, takowymi prawy swrchupsaneho rychtarzie diedicie y buducie geho kterzizby tu Rychtu swrchupsanu we hrtinie drzieli obdarzili gsme a tiemto listem obdarzime milostiwie Chtiece tomu, aby ta obdarowanie nasse w tomto listu nize psana wiecznie trwala od nas diedicuow y buduczich nassich drzana a zachowana byla Rychtarzi swrchupsanemu diedicuom i buduczim geho nicz neprzicziniegicz ani umenssugicz budte ti listowe potraczenij nalezeni neb nebudte nez iakz se tuto pisse Najprwe dali sme gemu y buduczim geho k tee Rychtie puoldruheho lanu role k swobodstwij beze wssech poplatkuow aby drziel tyz Rychtarz i buduczij geho Take tyz rychtarz .a buduczij geho magij mieti w tez wsi zarožneho sevššeho dobytka kromie letossnieho po peniezi Item stawneho cztyrzi penieze, Gemneho piet grossuow, pomocnieho geden halerz a odewzdaného geden peniez brati ma. Take kdyzby sud weliky byl iakz kto wte wsi sedi rychtarzi temuz dati ma kazdy geden halerz, a rychtarz po sudu ma dati purgrabi nassemu s Nachoda neb kohozby on od sebe poslal a Consseluom slussnie swacziti Take rychtarz tee wsi suditi nema leczby niekto od nas na sudie byl Item kdyzby sie kterzij swadili muoz ty lidi Rychtarz smirziti wssak prwotnie ty swady wznesti ma na urzednika nasseho na Nachodie, a když lidee ziadaliby s wiedomim urzednika nasseho giz psaneho a s geho wolij muoze ty lidi smirziti Item Win odsuzenych Conssely tez wsi Rychtarz ma mieti trzeti halerz Item komužby rychtarz w swadie wzal kteru braň tu magij od nieho wyplatiti w grossi Item Tez wsi Rychtarz ma piwo sobie doma warziti trzikrat do roka kdyzby sie gemu libilo bez przekazky bezelsti Item na swateho Jana krztitele a na poswieczenie muoz sobie piwo westi odkudz sie gemu libi tez bez przekazky Take tyz Rychtarz kromie trzikrat piwa doma warzenie a dwogeho w roczie piwa wezenie odkudzby se gemu libilo, to gest na swateho Jana a na poswieczenie nema odginud piwa brati nezli w Upiczi a Consselum tez wsi i ginym mieru Upiczku ma dati sprawedliwu -Take rychtarz ma byka obecznieho chowati, s toho samadruheho ospu sypati nema, a gestli zeby komu w obile wssel w kteru sskodu ma geg bez sskody wyhnati iakoby geho wlastnij byl Take kanczie a berana ma chowati a s toho obeho samatrzetieho nema ospu sypati kdyzby to chowal pro obecznij potrzebu Item Rychtarz nema od ziadneho na sbozij suzen byti nez ma przed nami panem swym neb urzednikem nassim na Nachodie stati, a tomu ktozby gemu z czeho winu dal praw byli Nadepsanemu take rychtarzi a diediczuom i buduczim geho dopusstíeme aby mohl neb mohli tu rychtu nahorzejpsanu w Hrtinie prodati zastawiti neb smieniti w temz pravie iakoz sie swrchu wypisugie bez przekazky nassie diediczuow i buduczich našich czjowieku gesstoby sie nam hodil Toho wsseho coz sie w tomto listu pisse na potwrzenie a pro lepssi gis to tu peczet nassi wlastnij s nassim wiedomim kazali sme prziwiesiti Je tomuto listu Genz gest dan a psan leta od narozenie Syna Bozieho Tisicieho cztyrzsteho padesateho ssesteho we cztwrtek den swateho Martina. (11. November 1456.)3
Ja Jiřík z Chlumu sediením na Litoboři vyznávám tímto listem předevšemi, ktož jej uzřie neb čtúc uslyšie, zie jsem prodal svú dobrú vuolí Pavlovi v Libnietovie a jeho potomným budúcím šest prutuov svobodných, a z šesti prutuov má platili dvanácte grošuov na svatého Jiřie, dvanácte grošuov na svatého Havla; a to budúcnie má platiti on neb jeho potomní budúcí mnie aneb mým budúcím; a také rychtu témuž Pavlovi v Libnietovie a tiech šest prutuov svobodných a což platného má k tomu, jakož svrchu psáno stojí, jemu, dietem i budúcím jeho prodal jsem, také krčmu svobodnú, pekaře, kováře, ševce, chce-li aby miel, a třetí peniez vin přisázených a odevšeho dobytka jak velkého i malého z každého dva háleře, kteryžby z škod súsédských zajímán byl do rychtářova dvora; také kdyby Pán súd položil, tehdy Pavel neb jeho potomci mají obied udielati, item ktož s ním přijdú neb přijedú, a to jednú v roce; také kdyžby pan Jiřík neb jeho potomci budúcí z zemie jeti miel neb v Králové Milosti službu, tehdy rychtář Pavel neb jeho potomci mají jemu dáti dvě pleci dobře. Toho všeho, což v tomto listu zapsáno stojí, na potvrzenie já svrchupsaný Jiřík pečet mú vlastní přiviesil jsem k tomuto listu, a pro lepší stvrzenie sviedomie prosil jsem urozených a statečných rytieřuov pana Jana z Chlumu a z Ratibořic, sediením na Svatém Poli, pana Matieje z Lípy a ze Svietie, aby své pečeti na sviedomie podle mé přiviesili k tomuto listu. Jenž jest dán a psán letha od Narozenie Syna Božieho Tisicieho čtyřstého šedesátého čtvrtého v pondieli před svatú Pannú Margarethu. (9. Juli 1464.)
My Jindřich z Božie Milosti Kníže Minsterberské, hrabie Kladský a pán z Kunstatu a na Poděbradech etc. Známo činieme tiemto listem všem vuobec nyniejšího i potom buducieho vieku lidem ktož jej uzřie a čísti neb čtúcí slyšeti bude, zie jest před přítomnost osoby naši předstúpil slovutný vierný náš jmilý Matiej Šubíř z Chobienie, v Srbské vysoké sediením, a ukázal jest nám list starý panie Jencov z Petrspurka, tehdáž pána na Náchodie, niejakému Petrovi Niemcovi, Žák řečenému, na třinácte prutuov diediny svobodné beze všech úrokuov, daní a berní dávánie i robot všelikterakých činienie ve Vysoké Srbské v službie k zámku našemu Náchodu vysazené sviedčící, nás skrze slovutného panoše Šimona Sudlici z Žernovie, hejtmana našeho Náchodského vierného jmilého, s pilností žádaje, abychom jej s jeho diedicy při nadepsaných třinácti prutech diediny s tiemiž svobodami, jakož list starý sviedčí a nahoře dotčeno jest, milostivie nechati, jemu to z nova vysaditi a na to potvrzenie naše učiniti ráčili: my jsúce poddane naše zvláštie ty, kteréž v službách jich k sobie vierné poznali jsme a poznáváme, v slušných prosbách uslyšeti a jim je v milosti oplacovati nachylni, ne omylnie ani nerozšaffnie ale s dobrým rozmyslem a s dospielú raddú vierných našich jmilých jíž nadepsaného Matieje Šubíře z Chobienie s jeho diedicy při nadepsaných třinácti prutech diediny od úrokuov, platu, bernie a robot prve vysazených nechati a zustavieti a jemu i jeho diedicuom znovu vysazujeme a z milosti naši potvrzujeme tiemto listem. Takej poznavše vierné služby nadepsaného Matieje Šubíře, kteréž jest nám činil, činí a tiem lépe na časy potomné aby činil a činiti mohl, jemu a diedicuom jeho piet prutuov diediny tudiež v Vysoké Srbské, od kteréž jest nám k našemu zámku úrok dával a platil, a potok náš, kterýž se počiená od Nízké Srbsky, vsi opata Brumovského, až do řeky téhož opata, řečené Methuje, k jeho třinácti prutuom svrchupsaným milostí naší v též právo a v túž svobodu beze všech úrokuov, platuov a danie dáváme a činieme, přidali jsme a přidáváme tiemto listem, s takovými však domienkami jakož i v starém listu toho dotčeno jest, zie nadepsaný Matiej Šubíř, jeho diedicové a potom budúcí, nám, diedicuom a budúcím naším, pánuom Náchodským, k službie, kdyby toho byla potřeba a obesláni byli, piešky s samostřílem i se vší slušnú střelci zbrojí pod lebku mají hotovi býti; a kdyžby k službie byli obesláni, mají na zámku našem Náchodie potřebami jídla a pití vedle jiných naších služebníkuov slušnie opatřeni býti; také vzalliby Matiej nadepsaný, jeho diedicové a budúcí v naši, diedicuov a budúcích našich, panuov Náchodských, službie jaké škody, ješto by slušnie prokázane byly, ty jim opraviti a za nie dosti učiniti povinni budú; a dokudž bychme toho neučinili a takových škod i s diedici a budúcími našemi nenapravili Matiej nadepsaný s diedici a budúcími svými nám a diedicuom a budúcím našim k službie zavázáni nebudu, leč se jim prve za takové škody dosti stane. Také Matiej často psaný, diedicové i budúcí jeho, tiech všech nahoře dotčených osmnáct prutuov diediny s potokem svrchupsaným a se vším té diediny a potoku příslušenstvím, užitky a důchody budú moci prodati, dáti, smieniti, zastaviti človieku k službie hodnému, a s tiem jako svým vlastním a diedičným manstvím co se jim zdáti a líbiti bude učiniti; však vždy podle zřízených práv manských bez umenšenie služby a panstvie našeho, nám z toho statku příslušejícího. Tomu na sviedomie a pevnost pečet naši knížetskú kázali jsme přiviesiti k tomu listu; jenž jest dán na hradie našem Kladském v pondieli po hodu svatého Jakuba Apoštola vietšího letha Panie 1494. (28. Juli.)4
Ja Petr Atrspach z Dubé a z Náchoda, sediením na Rysmburce, Vyznávám před každým kdož ten list uzří neb čtoucí uslyší, zie jsem svobodnie tento list Vaniasovi človieku svému svou dobrou vůlí dal, i co přileží k té rychtie Svatoniovské, a jmíti má lan svobodný se všemi užitky a což jest, více, z toho platiti má půl deváta groše, a tu jitinku požívati má v svém; k tomu vin všech třetí peníz má což uručí, zarožného po penízi buď malé neb veliké; jemného piet grošův; a má každé leto míti ty dvie dřeva buďto v Častonievie anebo v černém lese, buďto buk nebo jedle nebo smrk, což jest k jeho potřebie; a o soudie což položí konšelům sviedečného tiech haléřův má rychtář polovici. Kdožby tento list miel se svou dobrou vůlí, ten má k tomu ke všemu plnou moc i plné právo, což s vrchu psáno jest. A tomu na sviedomí listu svou jsem vlastní pečet dal přiviesiti svou dobrou a viedomou vůlí. Jenž jest dán na Rysmburce ten pátek na den svatého Kylyana letha od Narození Božího Tisícího Pietistého Druhého biežícího. (8. Juli 1502.)
Ja Bohuslav Slanský z Doubravice a na Čermné Německé známo činím tímto listem obecnie předevšemi, kdež čten a nebo čtúcí slyšán bude, zie sem propustil a tímto listem propouštím ze vší poddanosti a človiečenství Kristoffa Tyffesina ze vsi Pastorkova človieka a poddaného svého, aby on tejž Kristof tyffesin svobodný byl a kohožby se jemu líbilo a zdálo aby sobie za pána vzal; k tomu na sviedomí a duviernost svú vlastní pečeth k tomuto listu sem přitiskl; jenž jest dán na Čermné Niemecké v outerej po svatém prokopu letha etc. l xxx vij. (5. Juli 1587.)
Slíbil k rutce jeho ti Pánu človiečenství a poddanost rukou dáním mnie Hanušovi Buchloveckému z Křížkovic, ty časy úředníku na Náchodie. Stalo se na zámku v kanceláři v sobotu den s. řehoře letha 88. (12. března 1588.)
čili manské; vypsány z urbáře od r. 1723. Přepysy do urbáře jsou velmi chybné, čehož poznati z listin původních zachovaných. — ↩
Původní lístek pergamenový zachován; písmo silně vyrudlé, z visutých někdy pěti pečetí schází druhá a třetí, ostatní tři v černém vosku vytřelé. — Při této živnosti také zachován list pergamenový, všem 15ti svobodníkům někdejšího panství Náchodského daný r. 1781. od Marie Kristiny, ovdovělé kněžny Piccolomini, rozené vévodkyně z Ruffo. Listina tato ozdobena čistými malbami. ↩
List pergamenový, na rychtě chovaný, valně trpěl; pečet visutá ve vosku červeném dobře zachovalá s nápisem: „Sigill[^m] georgi de cunstat et podiebrad.“ ↩
Tento rod „Šubířuv z Chobíně“ nalézáme později na Moravě ve stavu panském, kdež vládl statkem Jaroměřickým v Holomoucku. Tak roku 1660. František Zdeněk Šubíř z Chobíně; r. 1726 - 1737. František Michal Šubíř svobodný pán z Chobíně, nejvyšší sudí zemský na Moravě; r. 1740. Frant. Antonín Šubíř svob. pán z Chobíně. ↩