Hynek Špetle z Janovic. 1532 - 1533

Po smrti otce svého začátkem r. 1532. sdědil panství Náchodské, s ním také zboží Visenburské, kteréž byl p, Jan z Janovic v letech 1516 — 1519. od p. Petra Adrspacha z Dubé a z Náchoda přikoupil. O p. Hynkovi Špetlovi víme, že r. 1518. držel Hostinné, a později zboží Skalské a Adrspachské r. 1528. v zástavě měl. Bratr jeho byl Burian z Janovic, o němž radda Náchodská dne 25. máje 1532. toto svědomí vydala: …„když jest p. Burian prijel do Náchoda po smrti p. otce svého dobré paměti ten úterý po smrtelné neděli (19. března), neráčil na zámek jeti ani jíti, než pobyv v městě nevelmi dlouho, ráčil jest ten den pryč jeti.“

Roku 1533. obmyslil Náchodské novým nadáním; načež jim list zvláštní udělil v tato slova:

„Ve jméno Boží Amen. Poněvadž všickni účinkové smrtedlných lidí z paměti vycházejí a smrtí hynou, hodno jest, aby z opatření lidí nynějších ostavena byla pamět k zprávě budoucím. Protož já Hynek Špetle z Janovic a na Náchodě známo činím (uvádí všecky listy starší až do otcova) ….„toto jim z milosti své dávám:

Nejprvé, kdež jsem měl v jarmark svato - Martinský půl cla, i to jim mocně dávám, aby to clo všecko v ten jarmark vybírali k městskému užitku. Clo, které jsou platili s vozův aneb koní, když kdo kde jeli, aneb své obchody vedli a náklady vezli, že jsou platili půl cla, toho aby víc nebyli povinni platiti mně ani mým budoucím na potomní budoucí časy, kromě s volův a koňského dobytka, kteréž ženou, s těch aby bylo placeno toho půl cla. Také v vůbcech svých aby měli vůli a svobodu klepy zajíc honiti i zabiti, kdež by se jim zdálo. A co takové mé obdarování má býti a jest tak mocné, pevné, stálé a nepohnuté na časy věčné, jakoby dskami zemskými odemně svrchu psaným obyvatelům bylo vloženo a zapsáno, a to bez mé, dědicův mých i všech potomně budoucích držitelův, pánův Náchodských všelijaké překážky. A při těch všech milostech a obdarováních, svobodách mám i chci Náchodské poddané své i ty, kteříž k městu šosují, zachovati, a k témuž dědice své a budoucí pány Náchodské tímto listem zavazuji, aby při tom při všem nepohnutě zachováni a milostivě zůstaveni byli. Tomu na svědomí pečet mou vlastní dal jsem přivěsiti k tomutlo listu, a pro širší toho stvrzení a pevnost připrosil jsem urozených vladyk pana Výška Veselického z Veselice a v Dubně a p. Dobiáše Slanského z Doubravice a ve Slaném, p. Hanuše Preytvice z Rajchova, ty časy úředníka na Náchodě, p. Bernarta Bošinského z Bošína, že jsou pečeti své podle mé dali přivěsiti k tomuto listu. Jenž jest dán na Náchodě letha Páně 1533., ten pondělí po sv. Bartoloměji.“ (25. srpna.).

Téhož roku zaprodal pan Hynek Špetle mlýn v Bílejovci mlynáři Janovi; též dal Petru Klampernovi, písaři městskému, listem pergamenovým pod úrok 10 gr. bílých louku, ležící nad rybníčky pod hradovým, lesem a poplužím hradským i pod obcí městskou (nyní pod bílým křížem r. 1840. k zámku nazpět koupenou); — a konečně i celé zboží Náchodské a Visenburské i s Kostelcem¹ postoupil p. Vojtěchovi z Pernsteina a na Pardubicích za 12.000 kop grošů pražských. (16. října 1533.)