Vrchní poručenství nad sirotky páně Albrechtovými přijal bratr jeho Jaroslav ze Smiřic na Kostelci černém, správu panství Náchodského a Škvoreckého vedla však vdova Hedvika takovou obezřelostí a svědomitostí, že mimo jiné zboží Náchodské rozšířila statkem Skalickým a Ratibořickým. Roku totiž 1575. od Jiřího Otmara z Holohlav přikoupila za 500 kop gr. (?) Skalici malou, totiž: tvrz s pivovarem, dvorem poplužním, mlýnem, dvory kmetcími1 ; téhož roku od paní Elišky z Dohalic, manželky Protivce z Karlova (a dříve Votíka Straky z Nedabylic) dvůr kmetcí ve vsi Skaličce; a r. 1582. od Magdaleny z Nestájova, manželky Adama z Kounic a z Újezdce, Ratibořice za 8500 kop gr., totiž: Ratibořice dvůr poplužní s mlýnem, a vsi: Lhotu pod Hořičkami, Chlistov, Křižanov, Zábrodí. —
Památku zbožnosti své pozůstavila, darovavši ku chrámu děkanskému kalich stříbrný, hluboký, po dnes zachovaný, na jehož podstavku nalézá se znak Smiřický a Hasenburkský s rokem 1567.; téhož také roku ornát černý aksamitovými, vše okolo zlatými tkanicemi a střapci ošitý, a slovy z perel a drahých kamenů krumplovaný; z něhož ovšem nyní není památky. Nadto obnovila nákladně chrám Páně, jak se posud spatřuje, když totiž loď kostelní zklenouti, a kruchty na sloupech štíhlých vyzdíti kázala. Hlavní zdi lodě kostelní a taktéž presbyterium i s klenutím svým — vše základu, gotického — pocházejí z doby mnohem starší. Obnova kostelní ukončena roku 1570., jak dosvědčuje kámen nad hlavním vchodem zasazený s nápisy těmito:
Paprocký vypravuje dosti podivný úkaz, že totiž r. 1570. v čas žní z malého, černé slepici podobného mraku nad městem povstalého, oheň hromový vyletěv, na prostranství zámecké padl, a tu se v tak veliký plamen před očima mnohých lidí roznítil, že jako deset otepí slámy hořel, a vznesa se vzhůru, věž velkou, pět loket tlustou, roztrhl, dva vězně v ní smrtelně omráčil, a posléz zvukem silným do oblak zmizel. Při tom také prý chrám Páně v městě a dům radní shořel. Však o tomto ohni v knihách městských nikde zmínka se neděje.
Odevzdavši paní Hedvika správu panství synu svému Václavovi ze Smiřic, téhož předemřela r. 1592., a v chrámu Páně sv. Vavřince pohřbena jest.
Zápis tohoto trhu schází. ↩