Dětřich či Jindřich z Janovic. 1390 - 1412

[Dodatek: Anežka, vévodkyně Svidnická (dcera Leopolda, vévody Rakouského, od.r. 1368. co vdova Boleslava IV., vévody Svidnického, v držení měst Trutnova a Dvoru Králové až do smrti své r. 1392.) r. 1377. připomíná se co paní podací v Hronově; snad že byla i paní na Náchodě (?); — a když pan Póta z Častolovic, pán na Častolovicích, Richmberku, Skuhrově, Opočně a j. r. 1390. podal faráře v Hronově a r. 1391. oltářníka v Náchodě, pravdě podobno, že i on vládl zbožím Náchodským před Jetřichem z Janovic, jehož r. 1390. v Levíně co podacího známe. — ]

Kterak pan Dětřich nabyl zboží Náchodské, a kdy, udati nevíme, tolik jisto, že již r. 1392. v skutečném držení byl. Byltě syn pana Peška či Petra z Janovic, nejvyššího hofmistra Českého, vůbec z panského rodu Vlastislavicův, užívajícího ve znaku orlici, z kterého pošli též páni z Kolovrat, z Žerotína a j. Pan Dětřich, bezdětek jsa, již r. 1402. na zboží Náchodské za společníky přijal: pana Jence z Janovic a z Petrsburka bratra, a Jana z Janovic a z Chlumce, synovce svého, syna totiž z bratra Purkarta z Janovic. O tomtéž Purkartu, řečeném Strnad z Janovic stůj zde, že byl milcem krále Václava, a roku 1397. na hradě Karlsteině mimo pana Štěpana z Opočna a j. zavražděn jest od Hanuše, knížete Ratiborského, jemuž za to na potupu říkáno po Čechách „mistr Hanuš.“

Pan Dětřich udělil městu svému Náchodu první a nejstarší výsadu či privilegium na listu pergamenovém se sedmi pečetmi visutými. Jelikož pak při ohni dne 17. máje 1663, kdež celé město v popel lehlo, i všecky staré listiny nadací zničeny byly, listinu Dětřichovu toliko z chybného a porušeného přepisu podati můžeme. —

„Ja Jetřich z Náchoda, řečený z Janovic, diedic pravý zbozie Nachodskeho dávám všem na viedomie tiemto listem nyniejším i budúcím všem, ktož tento list budu čiesti nebo slyšeti, zie v zdravém zivotie jsa, s dobrým rozmyslem i s dobrú přátelskú radú dal sem miestu memu řečenému Náchod, ješto mnie diedie i mým budúcím ješto jim diediti bude, i tiem všem, ktož s miestem Náchodem šosují to jest Bilejovec, Veska, Rúdný, dva dvorce a k tomu Starý Náchod, a učinil sem jim milost…..?….tiem všem bezdietkóm Nachodským i což k miestu Náchodu šosují zie jsú mocni podaci dvú dielu všeho svého zbozie přátelóm, nebo na kostel, nebo na svaté a nebo komuz by se jim liíbilo, aby podali, a na pána třetie diel na nyniejšího i na budúcího; ale ta dva diely aby nebyla nošena s zbozie Náchodského, ale ostala při miestu Náchodu a nebo při tom, ktož k miestu šosuje, komuž by koliviek byla podána; a to mají drzieti i v tom ostati nyniejší ješto v miestie Náchodie jsú i ješto k miestu šosují i take budúcí ktož budú; a hospodáři nyniejší i budúcí mají při tom ostati a k tomu při tom právie jakz jsem já nalezl při tom ja je ostavuji i moji budúcí mají ostaviti viečnie; a na to pro lepší pokoj i pro lepší potvrzenie i ujištienie jim ku potvrzenie sedm pečeti přiložil sem k tomuto listu, prvnie mú pánie Jetřichovu z Náchoda řečeného z Janovic, druhú pánie Purkhartovu z Chlumce řečeného z Janovic, třetie pánie Jencovu z Petrspurka řečeného z Janovic bratříe vlastních, zie my všickni tři bratřie i naši budúcí slibujem jim i budúcím na tom a na te smlúvie nepřekazieti při čemž sem já je ostavil; a na kterežto více sviedomie take já pan Hynaček z Vismburku a pan Jan Náchodský (snad to Ješek na Levíně od r. 1368.?) a pan Hlaváč z Třebechovic a pan Janek syn panie Hynáčkóv z Visenburku všickni řečeni z Dubee k sviedomie k tomuto listu sve pečeti přiložili smy. Dáno leta od Bozieho Narozenie Tisicieho tři sta devadesátého druhého, v sobotu v vigilii postice se k svatému Duchu.“ (1. června 1392) ¹

[srov. Dodatky ku str. 37. výpis z desk knězských konsistoře Pražské na str. 326-336.]

Jinak pan Dětřich pozůstavil po sobě památku muže zbožného četným nadáním zádušním; neboť

1. listem dne 29. listopadu 1402 v Náchodě daným vykázal pro kaplana při oltáři Matky Boží kostela Náchodského sv. Vavřince 7 kop grošův stříbrných pražských, ročního platu čistého na těchto vsích: na Dubně 4 sß. 26 gr., na Trubějově 2 sß. 10 gr. a na Radochové 24 gr.; začež týdně pět mší sv. mělo býti slouženo na úmysl zakladatelův. Kněz tohoto kaplanství podáván či ustanoven býti měl na časy budoucí od pánův na Náchodě „s radú konšelskú a obecnie“ — proto že „k tomu také jich nadánie a pomoc jest.“

List tento nadací, psán v jazyku Českém a ztvrzen panem Jencem z Janovic na Petrsburce, bratrem, Janem z Janovic na Chlumci, synovcem páně Dětřicha, a knězem Jeníkem, farářem v Náchodě, vložen jest do desk knězských při konsistoři Pražské dne 9. března 1403.

2. Listem dne 30. srpna 1403 v Náchodě daným pan Dětřich z Janovic a panoš Záviš z Bělčic, dědicové zboží pana Beneše Silnýho z Dubé (o jehož příbuzenství s ostatními pány z Dubé na Náchodsku zprávy nemáme), založili oltář sv. Mikuláše v kostele farním Náchodském, a při něm kněze oltářníka s platem 9 sß. gr. pražských, vykázaných na vsích Sendraži a Mezilesí, na ten způsob, aby týhodně tři mše sv. byly slouženy za duši pana Beneše. (Pan Beneš Silný z Dubé, o němž nevíme, kterým zejména zbožím vládl, připomíná se při rozmíškách zemských r. 1399. na straně krále Václava, a zemřel; nepochybně roku 1403., neboť r. 1402. v pondělí po sv. Duchu Sigmund, král Uherský, v ležení polním vydal list, svědčící na dluh 800 sß. gr. pr. urozeným mužům Benešovi Silnému z Dubé, knězi Janovi, biskupu Litomyšlskému, Otě z Bergova a Jetřichovi z Náchoda odjinud z Janovic). V listině nadací tito svědkové se jmenují: kněži Petr, pleban či farář na Dobeníně, Semík (Jeník), farář v Náchodě, Václav, kaplan hradní na Náchodě, a panoši: Jan, řečený Vojkovec z Vojkovic, Jan, řečený Naton ze Slaného, Mikuláš ze Rtyně, Hynek z Sebaniovic (?), též Mladota, sudí v Náchodě.².

3. Asi r. 1350. pan Týček z Panovic a na hradě Homoli, jinak Landfrid zvaném, založil v kostele Dušnickém oltář sv Kateřiny, a nadal při něm kněze, jehož povinností bylo, českým farníkům Dušnickým sloužiti slovem Božím a svatými svátostmi, nad to pak za přítomnosti pána hradu aneb purkrabí jeho třikráte v týhodnu odsloužiti mši sv. na hradě Homolském. Týčkovi synové: Týček, Tam, Volfram, Ota, a Mikuláš, bratři nedílní na hradě Homolském, na toto nadání novou listinu vydali dne 1. března 1366, kterou pan Dětřich z Náchoda, pán na Homoli, listem dne 20. září 1403 daným do desk kněžských při konsistoři Pražské vložil; — však r. 1406. týž pan Dětřich tuto změnu na konsistoři vyprosil, aby příjem oltářníka postoupen byl faráři, a to na ten způsob, aby na časy budoucí buď farář buď kaplan mocen byl jazyka českého, a týhodně jednou na hradě Homoli mši sv. sloužíval, kdež od purkrabí kněz obědem a kůň jeho obrokem popatřen býti má. —

4. Po smrti páně Dětřicha z Náchoda (zemřel dne 25. srpna 1412) pan Hynek z Dubé a z Třebechovic s bratrem svým Jindřichem nedílným vykázal na dědičné vsi své Výravě 2 sß. gr. úroku ročního a stálého, z polovice faráři Náchodskému a totéž Třebechovickému, aby každý z nich dvakráte v roce sloužili anniversarium čili výroční requiem za duši páně Dětřicha a předkův jejich, jedno dne 25. srpna na den úmrtí p. Dětřicha, druhé dne 26. ledna. List na to dán v Praze dne 20. června 1413.

5. Roku 1415. panoš Předbor z Dobřenic, poručník sirotkův páně Hynka z Dubé a z Třebechovic, vyznal, že pan Dětřich z Náchoda v závětu svém nařídil, aby 20 kop gr. úroku ročního a stálého vykázáno bylo na dva kaplany čili oltářníky při farním kostele v Náchodě. — I tudíž ve srozumění s panem Jencem z Janovic na Petrspurce a panem Petrem z Janovic na Chlumci, příbuznými a nástupci pana Dětřicha z Náchoda jakož i pana Hynka z Třebechovic, vykázal Předbor 20 sß. gr. úroku stálého na vsi Výravě na ten způsob, aby v kostele Náchodském k oltářům sv. apoštolův Petra a Pavla — a druhý sv. Ondřeje apoštola ustanoveni byli kaplani dva s platem ročním po 9 sß. gr., majíce za povinnost týdně sloužiti po třech mšech sv.; — ostatní dvě kopy gr. úroku ročního určeny faráři Náchodskému, aby vždy o suchých dnech vykonával jedno anniversarium neboliž mši zádušní zpívanou. — List na toto nadání vydán při konsistoři pražské dne 18. října 1415.

Jak nahoře povědíno, pan Dětřich z Náchoda a z Janovic usnul v Pánu dne 25. srpna 1412, a jelikož dítek nepozůstavil, zboží Náchodské co manské na krále spadlé od téhož obdržel rytíř Jindřich, řečený Lefl z Lažan na Krakovci.